VIDEO: Lysohlávku si můžete splést s čepičatkou, ale ta je jedovatá

  • 10
Experimentátoři, kteří hledají v lese lysohlávky, se mohou osudově zmýlit. Podle mykologa Jana Borovičky si je mohou splést s některými druhy čepičatek. Na rozdíl od lysohlávek nemají halucinogenní účinky, zato obsahují stejné toxické látky jako muchomůrka zelená.

Na čepičatkách je zrádné to, že obvykle rostou na stejných místech jako lysohlávky. "Dokonce je můžete najít společně v jedné skupině," varuje mykolog, který je průvodcem dalšího dílu populárně naučného seriálu Na houby (vysílá ČT2 v sobotu dopoledne).

Lysohlávky se u nás dají rozdělit do dvou skupin. První rostou v trávě na loukách, druhé, dřevní, na zbytcích rostlin. Obsahují dvě základní halucinogenní látky psilocybin a psilocin. Vyvolávají stav hodně podobný užití LSD. "Nebezpečné je hlavně nezvládnutí pocitů při užívání. Klidně se vám může zdát, že umíte létat, a skočíte z okna," líčí jeden z častých stavů při užívání houby.

V aktuálním díle se dozvíte, které bedly se nevyplatí sbírat a že zrádné mohou být i žampiony – kdo sní pečárku zápašnou, přivodí si lehčí otravu.

Mykolog také vysvětlí, které houby nejvíce ukládají toxické látky "zapomenuté" v půdě, kde je vyloženě nebezpečné houby sbírat. A připomene, že havárie elektrárny Fukušima nemohla mít vliv na obsah radioaktivních látek v houbách. Zanícené fotografy zase čeká odborný výklad Jaroslava Malého, jak dokonale fotit houby.


Témata: Na houbách