Ve Čtyřech sluncích zůstal i smích, tvrdí Roden. Pojďte na ně do kina

  • 10
Místní guru čili druh šamana, jaký se najde v každé druhé vesnici. Tak popsal režisér Bohdan Sláma záhadného hrdinu své novinky Čtyři slunce, který v podání Karla Rodena zasáhne do rodinné krize svého kamaráda. Pojďte se na něj podívat na předpremiéru pro čtenáře iDNES.cz. Nabízíme volné lístky.

Hrajte o lístky na Čtyři slunce

Pěti vítězům, kteří správně a včas odpovědí na tři otázky, nabízíme dva volné lístky na předpremiéru filmu Čtyři slunce. Ta se koná ve středu 7. března v 19 hodin v CineStaru na pražském Andělu. Navíc přidáváme soundtrack od kapely Vypsaná fixa.

Soutěž je blesková. Šanci mají jen ti, kteří se zapojí v pondělí večer a v úterý dopoledne.

Dlouho jsem nevěděl, jak na něj, přiznává Karel Roden o vlasatém podivínovi ve vytahaném svetru, který z plakátů zve od 8. března do kin.

Pod pojmem guru si někdo představí spasitele, někdo blázna. Co napadlo vás, když vám režisér řekl: Tvá role je guru?
Tak přímo ji nepojmenoval. Dlouho dopředu jsme spolu probírali, že bych hrál dost zvláštní postavu, jejíž tajemství se odhaluje postupně a úplně se neodmaskuje vlastně nikdy. Já bych neřekl, že je můj hrdina cvok; neví přesně jak, ale ví, že něco udělat musí.

Při natáčení klíčových scén s vaším hrdinou se prý děly podivné úkazy - nečekaně vysvitlo slunce, zvedl se vichr.
Ano, člověka z toho trochu mrazí.

Vy jste náchylný věřit takovým znamením?
Jsem. Rozhodně jsem tomu otevřený, skepse mi není vlastní.

Z filmu Čtyři slunce

Mohl jste ovlivnit, jak bude guru vypadat, jednat, čarovat?
Bohdan Sláma je vstřícný vůči všem nápadům, ale mně připadalo všechno příliš, přes míru. Pořád jsem zvažoval každé gesto: jak se chová, když hledá v popelnici jistý předmět, jak s ním pak zachází, nakolik se jím zaobírá...

Nechtěl jste dělat směšnou karikaturu praštěného proutkaře?
Přesně tak, a to bylo hodně ošemetné. I k vnějšímu vzhledu postavy jsme se dopracovali postupně, měli jsme několik variant oblečení, ale nakonec jsme je zúžili jen na zelený svetr.

Proč by podle vás měl jít člověk do kina právě na Čtyři slunce?
To já nikdy neumím říct. Ze zvědavosti?

Tak jinak - proč vlastně diváci chodí do kina?
Buď aby se odreagovali, nebo hledají něco víc. Ale i v pohádkách pro dospělé se dá najít něco jako poslání, přinejmenším vítězství dobra nad zlem člověka vždycky takříkajíc nakopne.

Mnozí se v kině chtějí zasmát. Dají jim Čtyři slunce šanci?
Ve scénáři jsem našel prvky černého humoru, ale při natáčení se mohou posouvat: herci jdou více do komiky, nebo naopak do ještě většího smutku. Když jsem viděl první sestřih, překvapilo mě, jak je depresivní, víc než v konečné verzi. Ale smích tu zůstal.

Máte za sebou sérii vesnických samorostů od filmu Lidice přes Signál po Čtyři slunce, ale pořád se nerýsuje žádná role v komedii typu Sklapni a zastřel mě, která vás tak bavila?
Byl bych hrozně rád, ale nerýsuje. Už je to rituál, při každém setkání se zeptáte, připomeneme si to, ale nepomáhá to. Vážně už nevím, jak to napsat, aby mi konečně někdo takovou nabídku přinesl.

Třeba se filmaři bojí, že komickou rolí pohrdnete?
Nesmysl. Jen jednou chtěli, že mám přijít na konkurz, aby prý zjistili, jestli mám smysl pro humor. Řekl jsem, že nikam nejdu.

A máte smysl pro humor?
Myslím, že mám. Snad je to vidět na jevišti, když už mě filmové komedie míjejí.