Kdyby Štefánik přežil... Svorník republiky, nebo odchod na Tahiti?

  • 342
Jak by se vyvíjely dějiny Československa a muže, který stál u jeho vzniku - Milana Rastislava Štefánika - kdyby slavný generál nezahynul na letišti poblíž Bratislavy? Odpověď na tuto otázku hledají tvůrci dokumentu ČT Co by kdyby, v němž vystupují i Štefánikovi potomci.

Po úvodním dílu, rozvíjejícím možnost vzniku české monarchie (více o prvním dílu zde), se tvůrci dokumentu posunuli jen o několik měsíců dopředu. Čtvrtého května 1919 zahynul při přistání u Bratislavy válečný hrdina Milan Rastislav Štefánik. Bylo mu tehdy 38 let.

Dokument, který ČT odvysílá v úterý 21. února ve 20:50, ponechává stranou teorie, které se kolem smrti významného generála, astronoma a politika rojí - tedy že se stal obětí atentátu či palby pomýlené protivzdušné obrany. Místo toho pracuje s alternativním scénářem: Jaké by mohlo být Československo, kdyby Štefánik nezahynul? A jaký by byl on sám?

"Štefánikovy děti"

Známý organizátor legií, francouzský generál a vědec nebyl mimořádným krasavcem, s ženami to ale uměl jako málokdo. Nejedna se ztratila v pohledu jeho modrých očí.

Právě to možná vysvětluje, že se lidé, kteří se označují za jeho potomky, našli přes komunitní síť Facebook, ačkoliv žijí v různých koutech světa. Pořádají i výroční srazy.

Francouzi dokonce evidují osoby Štefánikovy krve v kartotéce, aby případně zabránili sňatku lidí, kteří nevědí o svém pokrevním příbuzenství.

Řekněme, že generálův dvojplošník Caproni Ca.33 (poválečné označení pro bombardér Ca.3) zdárně přistál. Je důležité zdůraznit i to, že pracujeme se scénářem, v němž se Štefánik vyhnul nehodě a nikoliv cílené likvidaci.

Muž, považovaný spolu s T. G. Masarykem a Edvardem Benešem za spoluzakladatele Československa, měl v plánu cestu do Prahy. S prezidentem se chtěl bavit o tom, jaká bude jeho role v novém státu.

Historik Dušan Kováč upozorňuje, že Štefánik, organizátor československých legií a člen Národní rady v Paříži, nebyl mužem pro každodenní politiku a ministerské papírování. Potřeboval podle něj těžké úkoly, které ho motivovaly k hledání řešení.

Štefánikův synovec Dušan Lacko nicméně soudí, že by jeho strýc v politice měl hodně co říci a zcela jistě by korigoval vztahy mezi Čechy a Slováky. "Hrál by roli smiřovače, spojujícího tyto dva národy," souhlasí s ním historik Peter Macho, který také podotýká, že si Štefánika slovenská lidová obrazotvornost různě přetvářela na základě jeho "mučednické smrti".

"Slovensko si totiž všimlo, že má hrdinu, francouzského generála, který se zasloužil o vznik republiky. Bylo v úžasu, co se to stalo. A to byla situace jako stvořená na to, aby vznikaly mýty. Štefánik se vryl do paměti jako muž, který se narodil jako hrdina, žil jako hrdina a zemřel jako hrdina," dodává Kováč.

Buď létat, nebo ustoupit z veřejného života

Štefánik a Mnichov 1938

Vyjádření Dušana Lacka (viz vpravo) je jediné místo dokumentu, naznačující možný generálův postoj ve dnech československé mobilizace a mnichovské konference.

Zůstává nejasné, zda by prezidenta Beneše přesvědčil, aby republiku nevydal všanc nepříteli (či odvážnější spekulace, zda by dokázal iniciovat případný převrat a Beneše sesadit). Tyto dva muže totiž rozhodně nepojilo přátelství.

Základní varianty myšlenky "co by kdyby" jsou tři. Podle té první, prosazované po Štefánikově smrti slovenskými l'uďáky a separatisty, by vedl Slovensko k nezávislosti. K "osvobození" od Čechů a spojenectví s Německem, které jediné mohlo zaručit Slovensku svobodu. S tím ale historici nesouhlasí a poukazují na to, že slovenští nacionalisté zakrývali Štefánikův čechoslovakismus.

"Byl zásadový. Kdyby viděl nastupující fašismus, tak by s tím naprosto nesouhlasil, zásadně by se postavil proti," nepochybuje o svém strýci Dušan Lacko.

Druhý scénář shodně tvrdí, že by Štefánik za druhé světové války chtěl létat. Ale v souladu s Lackovým přesvědčením nikoliv na německých strojích proti Rusům, ale na spitfirech či hurricanech v Británii. Těžko říci, zda po vojenské porážce Československa, či po mnichovské kapitulaci... Slovenští letci v Anglii si nicméně Štefánikova odkazu velmi vážili.

A kdyby se jeden z nejslavnějších Slováků z veřejného života stáhl? V úvahu by podle tvůrců dokumentu připadal i odchod z republiky, aby měl klid na vědeckou práci. Třeba na Tahiti, kde to už ostatně znal - před válkou tam v přípravě na pozorování Halleyovy komety vybudoval observatoř a snil o zřízení (česko)slovenské kolonie.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video