Na olympiádě v Naganu se Jaromír Jágr dlouho hledal. Byl napjatý, nevěděl, jak se přizpůsobit jinému systému i velkému kluzišti. "Hraj, jako kdybys byl v Pittsburghu," poradil mu mazák Petr Svoboda. A Jágr to zkusil - jeho výkon rostl s tím, jak český tým postupoval turnajem a zápasy nabývaly na důležitosti. Na celém turnaji dal jediný gól, zato veledůležitý. Zlomil jím vývoj nerozhodnutého čtvrtfinále proti rozjetým Američanům.
Na přelomu století Jágr válel v NHL a v národním týmu se dlouho neukázal. Reprezentoval až na olympiádě v Salt Lake City 2002, pak na mistrovství světa 2004 v Praze, kdy ovšem hvězdami nabitý český tým ve čtvrtfinále šokovali Američané. Druhý reprezentační vrchol čísla 68 tak přišel až o rok později, kdy jako hráč Omsku přijel na mistrovství světa do Vídně. I se zlomeným malíčkem od německého obránce Schauera táhl ofenzivu za zlatými medailemi.
Protivníci českého výběru dobře věděli, že na Jágra je třeba si dávat pozor. A věnovali mu zvýšenou pozornost často za hranicí pravidel. Jágr se kromě zmiňované "sekery" od Schauera stal terčem nevybíravých ataků i na dalších velkých turnajích: na olympiádě 2006 v Turíně ho brutálně sestřelil finský provokatér Jarkko Ruutu, o čtyři roky později na OH ve Vancouveru si na něj počíhal Alexander Ovečkin a střet superhvězd následně vedl k ruskému gólu. Ve finále MS 2010 ho ukázkovým bodyčekem trefil Alexej Jemelin, zraněný Jágr pak sledoval zbytek zlatého finále jen ze střídačky.
Právě v Německu 2010 však Jágr zažil třetí vrchol reprezentační kariéry. Hned ve 20. vteřině finále vymyslel akci pro Jakuba Klepiše a dostal tak český tým do rychlého vedení. Na konci slavil své druhé zlato z MS. Podívejte se na bleskový finálový gól, který připravila hvězda s číslem 68.
Zatím naposledy zářil Jágr v českém dresu na MS v Bratislavě. Věřme, že tohle naposledy ještě nebylo definitivní.
