Přespávání v záhrabech táhne, Horská služba zkušeným „Eskymákům“ fandí

  • 66
Šumavská Horská Kvilda začíná přitahovat turisty, kteří si libují v extrémních mrazech. Jen v posledních dnech tam padly dva rekordy, přičemž víkendová předpověď meteorologů předpokládá, že dosažená maxima budou ohrožena znovu: teplota může klesnout pod -40 stupňů Celsia.

Nejpohotověji zareagoval Karel Mrkvička z Prahy, který si od MF DNES vyžádal "přesnou dislokaci" místa, kde si reportér listu minulý týden, v noci rekordních mrazů, vyhrabal v závěji útulek (více o přespání v mrazivé noci čtěte zde). Mrkvička prý spal dosud na sněhu "jen" v -20° C, takže si chce udělat rekord.

Kde je váš zimní příbytek?

"Zvažuji, že bych provedl podobný experiment, jako jste udělal vy, a docela by se mně hodil ten váš útulek, abych ho nemusel kopat. Mohl bych váš záhrab použít?" vyžádal si povolení k noclehu zimní nadšenec Mrkvička.

Mrazivá turistika je v Česku rozšířenější, než se čekalo. Parta mladých kluků poslala redakci video rovnou z Petrových kamenů (vrchol v pohoří Hrubý Jeseník) s detailní ukázkou "2+kk v záhrabu". V prostorných místnostech si rozestlali spací pytle na karimatkách a ještě zbylo na komůrku pro batohy. "Teď bych si dal slané těstoviny," říká ve sněhovém domě jeden z mladíků oblečený pouze do slipů. Jiný se naopak těší, jak si bude video pouštět v létě u bazénu.

Jak přežít bivak

Základem je vybavení: karimatka (nejlépe nafukovací), zimní spacák alespoň do -25 °C, goretexové kalhoty, bunda, rukavice, boty a vhodné spodní prádlo. Důležitý je i výběr místa - nevhodná je návětrná strana. Při stavbě záhrabu či iglú je kvůli dýchání nutné pamatovat i na větrání. Nezbytností je mobil s číslem Horské služby a výkonná baterka.

"Není nic lepšího než vyrazit v mrazu do horského terénu!" dodává nadšeně vedoucí sněžné výpravy, jistý pan Forman.

I z videa je patrné, že jde o dobře trénovanou a vybavenou skupinu, která neponechala při bivakování v extrémních mrazech v horském terénu nic náhodě.

Na sobotní reportáž zareagoval i chirurg Jakub Jandík z Rychnova nad Kněžnou, který jezdí na zimní bivak s přáteli už patnáct let. Venku s nimi nocoval i minulý víkend. Protože však měli ke stavbě iglú málo sněhu, pomohli si vodou z nedalekého potoka. Drolící se sněhové cihly polévali vodou a vytvořili tak bytelný ledový příbytek. Parta kolem Jandíka se od jiných liší i tím, že jsou v ní děvčata.

"I v zimě se dá venku pohodlně přespat, uvařit dobré jídlo a strávit příjemné chvíle s přáteli, kdy zapomenete na starosti, které vám přes týden otravují život. A navíc si užijete dost adrenalinu," vysvětluje Jandíkův kamarád Jiří Stuchlík.

Horská služba: Důležitá je pokora k přírodě

Překvapivá je reakce šéfů Horské služby. Sílící fenomén zimního bivakování neodsuzují, ale naopak mu fandí. "Pokud se lidé na vlastní kůži učí, jak ve zdraví přežít sněhovou bouři nebo dokonce přenocovat, tak je to jen dobře," říká náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš. Pokud teprve začínají, měli by se poradit s odborníky, jak se s extrémními klimatickými podmínkami vypořádat.

Šéf republikové Horské služby Jiří Brožek upozorňuje na jiný adrenalinový fenomén: snowboardisty a lyžaře, kteří vyšlapou na zasněžené hřebeny, přespí tam a za úsvitu sjíždějí horské svahy v hlubokém sněhu. "Důležitá je pokora k přírodě, přizpůsobit se jí a zbytečně neriskovat. Pak má i tento riskantní sport smysl," dodává Brožek.