"Omlouvám se zaměstnancům školy a i řediteli, že jsem ztropil 23. března skandál, že jsem nadával sprostě. Příště se to už nebude opakovat. Tím to pro mě končí. Děkuji, na shledanou," pronesl stroze osmkrát trestaný muž před ředitelnou a kanceláří hospodářky.
Právě v těchto místech loni 23. března před žáky vulgárně urážel ředitele i další zaměstnance školy, když přišel vysvětlovat mimo jiné neomluvené hodiny svého syna. "Ujely mi nervy. Mám horkou krev, jsem nervák," vysvětloval pak u soudu.
Banální případ mohl být vyřešený do dvou měsíců. Teplický soud muži za výtržnictví uložil trestním příkazem desetiměsíční trest s podmínkou na dva roky spojenou s veřejnou omluvou. Tu měl odsouzený provést do dvou týdnů (o prvním rozsudku čtěte zde).
Novinku v trestním zákoníku, která má za cíl zrychlit řízení a nezatěžovat soudy v dalším občanskoprávním řízení o případnou omluvu, využil teplický soud jako jeden z prvních v Česku.
Kešner se omlouvat nechtěl, raději riskoval vězení
Jenže pro Kešnera, odsouzeného v minulosti třeba za kuplířství, porušování domovní svobody, krácení daně či řízení bez řidičského průkazu, byla omluva tak nepřijatelná, že požadoval řádné soudní líčení. A to přesto, že tím riskoval daleko tvrdší rozsudek.
U soudu se pak choval arogantně a všem skákal do řeči, až mu soudce několikrát hrozil pořádkovou pokutou nebo trestem za pohrdání soudem. "Všichni lžou a byli domluvení, aby to sehráli a zničili jednoho cikána," litoval se u soudu Kešner (o tomto soudu čtěte zde).
Soud pak vynesl takřka stejný rozsudek, jen hrozbu desetiměsíčního vězení protáhl na rok. Tolik by Kešner musel odsedět, pokud by se dostatečně neomluvil.
Kešner se tehdy sice vzdal odvolání, když ale mělo dojít na omluvu, vymlouval se na pracovní neschopnost kvůli zranění ramene a nakonec si podal žádost o prezidentskou milost. "Pan prezident po pečlivém zvážení neshledal dostatečné důvody k udělení milosti," konstatoval na konci roku vedoucí kanceláře prezidenta Jiří Weigl (o žádosti o milost čtěte zde).
Teplická probační a mediační služba pak s Kešnerem a vedením školy domluvila, jak bude veřejná omluva vypadat.
Omluvě přihlíželo padesát dětí
Ve čtvrtek po zazvonění na třetí vyučovací hodinu se na chodbě školy objevily školní židle a dva stoly. Deset minut po desáté dopoledne přišlo asi padesát dětí ze sedmých a devátých tříd základní a první a druhé třídy střední školy.
Za stolem seděli pracovníci mediační a probační služby a odsouzený Kešner, který na ten den omluvil z vyučování své tři děti, jež do školy chodí. Vedoucí služby Emil Fleischmann přečetl rozsudek, Kešner se zjevnou nechutí pronesl svou omluvu a chtěl zmizet. Pracovník služby Jan Odvárka ho ale zastavil a zeptal se ředitele školy, jestli je pro něj omluva dostačující.
"Se zaměstnanci jsme se domluvili, že je taková omluva akceptovatelná," přisvědčil ředitel školy Martin Kaftan.
Omluvě přihlížel i soudce Miroslav Čapek, který nyní počká na zprávu probační a mediační služby a rozhodne, jestli se Kešner omluvil dostatečně. Kešner pak ze školy beze slova a se skloněnou hlavou rychle zmizel.
Na školu podám trestní oznámení, řekl Kešner
"Pořídili jste si zážitek, o kterém se bavíme v hodinách občanské nauky, když mluvíme o trestním právu," pronesl pak ředitel školy k žákům a vyzval je k besedě se zástupci probační a mediační služby.
"Každá situace má nějaké řešení. Když způsobíte konflikt, měli byste v sobě sami najít sílu a odvahu omluvit se a nečekat rok na to, až vás k omluvě donutí soud," řekl školákům zástupce služby Odvárka.
Kešner nakonec před budovou školy redaktorovi MF DNES řekl, že to tak nenechá. "To bylo jen první kolo. Už mám připravené druhé. Víte, proč jsem tenkrát tak křičel? Protože nechali moji holku běhat bez dozoru po sídlišti. Na školu za to podám trestní oznámení," řekl Kešner.
