Pierre Richard křtil pražskou restauraci na Žižkově se svou sestrou Veronique Gilletovou (vpravo).
Autobiograficky laděný večer se jmenuje Pierru Richardovi. Do vyžádání (v originále Poste restante). Diváci mohou při představení očekávat celou pravdu o nejslavnějším "velkém blondýnovi" na světě, který loni oslavil sedmasedmdesátiny.
Richard totiž dostává stovky dopisů z celého světa. Píšou mu nejrůznější typy lidí: fanoušci, studenti, zástupci politických stran, začínající divadelní režiséři, sebevrahové, jasnovidci, astrologové či dívky přikládající své fotografie. Scénické odpovědi na ně by měly vytvořit pravdivý, bezprostřední a vtipný autoportrét filmové hvězdy, okořeněný anekdotami a příběhy o setkáních s celebritami.
"Pierre Richard není jen talentovaným komikem, který ironicky vypravuje o filmovém festivalu v Cannes, společenských večírcích a o šále Charlese Aznavoura, ale také moudrý pán, který prožil dlouhý a bohatý život. Člověk, který dokáže mluvit o nejrůznějších věcech týkajících se každého z nás," charakterizují herce internetové stránky Divadla Hybernia.
Richardovy groteskní kreace ve filmech Velký blondýn s černou botou, Hořčice mi stoupá do nosu, Roztržitý či Život plný malérů dodnes rozesmějí statisíce diváků. Jako nešikovný rozcuchaný blonďák s věčnou smůlou a odzbrojujícím pohledem vtipně kontrastoval se sebevědomým ranařem v podání Gérarda Depardieua v komediích z 80. let Kopyto, Otec a otec či Uprchlíci.
Ve vážnější poloze se představil v historickém dramatu Šachová partie, v televizním snímku Bez rodiny, který se natáčel i v Čechách, či v gruzínsko-francouzském snímku Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře, za nějž dostal Césara za nejlepší herecký výkon, ale i cenu v Karlových Varech.
Pierre Richard ve filmu Velký blondýn s černou botou
"Vůbec jsem netušil, že mě tu lidé mají tak rádi. Znal jsem vaše filmy, ale že jsem tu populární, jsem se dozvěděl až po pádu berlínské zdi," řekl Richard při své pražské návštěvě. Vážnou roli dostal i ve filmu Paříž 36 o osudech lidí z předměstského kabaretu, který se rovněž natáčel v Praze. Richard však hrál v českém filmu už jako osmadvacetiletý. Šlo o příběh z cyklistického závodu s názvem Poslední etapa, který v roce 1962 na Barrandově natočil Miroslav Ondráček.
Představení ve francouzštině budou doprovázet titulky v češtině a ruštině. Zájemci ještě mohou kupovat vstupenky na přidané představení 27. února, jinak zbývají už jen desítky lístků.
