Řidič trolejbusu brněnského Dopravního podniku podle znalců zavinil nehodu, která se stala loni v květnu v Brně-Černých Polích, tím, že se do křižovatky vřítil na červenou.
Hladký u soudu tvrdil, že si toho není vědom. Vypověděl, že si na události před střetem nevzpomíná, vybavuje si jen náraz. "Nedokážu pochopit, jak se to mohlo stát, v životě jsem nejel na červenou. Pořád mám velké okno," uvedl v prosinci při zahájení hlavního líčení.
Ve své výpovědi také prohlásil, že neměl důvod pospíchat, i když už se vracel s trolejbusem do vozovny. "Byl jsem po dovolené, ve vozovně jsem měl auto," poznamenal.
Někteří z cestujících však před soudem uvedli něco jiného. "Řidič jel rychleji, než bývá obvyklé. Na zastávkách přivíral lidi do dveří," vypověděla mladá žena, která cestovala s matkou. Jak dodala, viděla, že na semaforu už svítila červená, přesto trolejbus vjel do křižovatky.
Státní zástupce chtěl nepodmíněný trest
Milan Hladký přišel k soudu v obou případech viditelně zdrcený. "Chtěl bych se omluvit všem, kterých se nehoda dotkla, i jejich rodinám. Každý den z toho mám strašný pocit, nemohu spát," uvedl v slzách.
Hladký byl obžalován z obecného ohrožení z nedbalosti a hrozila mu sazba od tří do deseti let vězení. Státní zástupce Jaroslav Mezník už po zahájení líčení tvrdil, že obžalovanému navrhne nepodmíněný trest.
"Nehodu nelze hodnotit jako chvilkové selhání. Všichni cestující v trolejbusu potvrdili, že obžalovaný nejel plynule a zjevně spěchal. Srážka s tramvají byla jen vyvrcholením jeho nervózní jízdy," odůvodnil požadavek na nepodmíněný trest stání zástupce Jaroslav Mezník.
Srážka trolejbusu a tramvaje |
K tomu se přiklonil i trestní senát v čele se soudcem Martinem Vrbíkem. Ten v odůvodnění rozsudku připomněl, že nejméně polovina cestujících z trolejbusu uvedla, že jízda byla nepohodlná, protože řidič příliš spěchal. Na zastávkách pobízel cestující k rychlejšímu nastoupení do trolejbusu troubením. Prý se snažil dohnat časové zpoždění.
Srážka s tramvají pak podle soudce Vrbíka nebyla jednorázovým pochybením, ale byl to výsledek celé nervózní jízdy řidiče.
Martin Vrbík navíc uvedl, že Milan Hladký už několikrát porušil dopravní předpisy. "Na své kartě řidiče měl celkem tři záznamy. Dva za telefonování za jízdy a jeden za překročení povolené rychlosti," poznamenal Vrbík.
Dodal, že výše uloženého trestu by měla být signálem pro ostatní řidiče veřejné dopravy, že své soukromé zájmy nemohou nadřazovat nad zájmy cestujících.
Rozsudek zatím není pravomocný. Státní zástupce Jaroslav Mezník se práva na odvolání na místě vzdal, Milan Hladký si ale ponechal lhůtu na odvolání. Pokud této možnosti využije, případem se bude zabývat Krajský soud v Brně.
Jízdu na červenou potvrdilo měření
Tragická nehoda, při které se srazila tramvaj linky číslo 9 s trolejbusem číslo 37, se stala na křižovatce ulic Provazníkova a Lesnická 23. května večer. Na místě zemřel sedmasedmdesátiletý muž a dalších třináct lidí bylo zraněno.
Od začátku vyšetřování, které komplikoval fakt, že Hladký se po tragické nehodě zhroutil a nebyl schopen vypovídat, se mluvilo buď o selhání světelné signalizace v křižovatce, nebo o chybě řidiče trolejbusu.
Pro druhou variantu mluvila svědectví lidí, kteří tvrdili, že trolejbus jel příliš rychle a vjel tramvaji do cesty. Že se ale vozidlo vřítilo do křižovatky na červenou, potvrdilo až dvojí měření světelné signalizace.
Vyšetřování navíc ukázalo, že ačkoliv Hladký nepřekročil předepsanou rychlost padesát kilometrů v hodině, porušil interní předpisy Dopravního podniku. Podle nich nesmí řidiči trolejbusů přes křižovatky, na nichž se kříží troleje, jet rychlostí vyšší než třicet kilometrů v hodině.
23. května 2011 |
