Na panamskou půdu Noriega vkročil poprvé od roku 1989, kdy ho zbavila moci americká invaze. Byl přepraven do USA, kde byl odsouzen mimo jiné za obchod s drogami a praní špinavých peněz. Pak ho USA vydaly Francii.
Na sedmasedmdesátiletého Noriegu už na letišti čekal vrtulník, jímž byl přepraven rovnou do věznice El Renacer v pralese v oblasti Panamského průplavu. Tam by měl strávit dvacet let, k nimž byl odsouzen kvůli zodpovědnosti za vraždy politických oponentů v 80. letech, kdy byl faktickým vládcem Panamy.
U věznice se shromáždilo několik desítek odpůrců Noriegovy diktatury, zklamaných, že nemohli bývalého diktátora spatřit na vlastní oči. Vykřikovali na jeho adresu hesla o spravedlnosti.
Prominentní vězeň byl do komplexu přepraven za přísných bezpečnostních opatření a vlastně ho mohli spatřit pouze zástupci médií, pro něž úřady vztyčily na místě jakési lešení. Samotná vězňova cela bude prostá, napsala agentura AP.
Panamci mají jiné starosti
Není ovšem jisté, jestli si Noriega trest v Panamě odsedí za mřížemi. Zákon v této středoamerické zemi umožňuje odsouzencům starším 70 let strávit trest v domácím vězení. Zástupci panamského občanského hnutí, které se stavělo proti Noriegově diktatuře v 80. letech, vyzvali vládu, aby Noriegu držela ve věznici.
Panamský prezident Ricardo Martinelli prohlásil, že Noriega by "měl zaplatit za škody a hrůzu, jichž se dopustil na lidu Panamy". O případném převedení Noriegy do domácího vězení by ale stejně asi rozhodovala jeho vláda.
Podle generála ve výslužbě Rubéna Daría Paredese, který stál v čele armády před Noriegovým nástupem k moci, bývalý diktátor už zřejmě nemá, co by řekl významného. "Věci, které ví, ztratily na významu, protože svět se změnil a změnila se samozřejmě i (jeho) země," zdůraznil. Ani v politice by neměl velký vliv. "Panamci mají jiné starosti," prohlásil sociolog Marco Gandasegui.
