Bylo to tenkrát jeho opravdu parádní vystoupení.
"Tehdy mě oslavovala celá fotbalová Anglie. V posledním kole Premier League jsme měli doma Manchester United, který potřeboval vyhrát, aby si udržel šanci na titul. Byl dva body za prvním Blackburnem a ten hrál v Liverpoolu," dodnes si přesně vybavuje český gólman.
"Jenže mně se povedl fakt životní výkon a až na jednu střelu jsem všechno pochytal a povyrážel. Skončilo to jedna jedna, Blackburn podle očekávání v Liverpoolu prohrál, ale s náskokem jediného bodu na Manchester slavil titul. A v několika dalších letech, vždycky když jsme hráli s Manchesterem, tak před zápasem v novinách a televizích ty moje tehdejší zázračné zákroky připomínali."
A na který rok vzpomíná Mikloško nejraději?
"Určitě na dvaaosmdesátý. V tomhle roce mi prostě vyšlo všechno."
Tenkrát mu bylo dvacet a talentovaného gólmana ostravského Baníku reprezentační trenér František Havránek povolal do národního mužstva.
Luděk Mikloško
"Debutoval jsem v přátelském zápase v Dánsku, který jsme vyhráli tři jedna. A tak mě Havránek postavil i do kvalifikačního utkání v Itálii. Přitom Italové byli čerstvými mistry světa, takže všichni nás vyprovázeli se slovy, jaký debakl nás tam čeká," vzpomíná brankář, který dnes slaví padesátiny.
"Ale my se doslova překonávali. Já dokonce chytil penaltu, a nebýt vlastního gólu Honzy Kapka, mohli jsme se z Milána vracet jako vítězové. Ale i ta remíza dva dva vzbudila nejen u nás doma pořádný rozruch," říká Mikloško a dodává:
"Ale když nejradši vzpomínám na dvaaosmdesátý, tak nejen kvůli fotbalu. V tom roce jsem si totiž vzal jistou slečnu Ivanu a narodil se nám syn Martin."
Z Němčic nad Hanou až do slavného West Hamu
S fotbalem začínal doma v Němčicích nad Hanou, branka ho nezajímala, jako každý kluk chtěl dávat góly, a tak se tlačil do útoku.
Když mu bylo přes třináct, v nedalekém Prostějově sháněli gólmana pro dorosteneckou ligu.
"Náš trenér se znal s vedoucím prostějovského týmu, já už byl tenkrát proti ostatním klukům pořádně vytáhlý, a tak se mě zeptal, jestli bych nechtěl chytat. Já nebyl proti, ve čtrnácti jsem přestoupil do Prostějova a po pár trénincích jsem tam chytal tu dorosteneckou ligu."
Luděk MikloškoNarozen: 9. prosince 1961 Profesionální kariéra: 1980 - 1982 RH Cheb (23 zápasů) , 1982 - 1990 Ostrava (211), 1990 - 1998 West Ham United (315), 1998 - 2001 Queens Park Rangers (57) Reprezentace: 42 startů, účastník mistrovství světa 1990 v Itálii, kde však nenastoupil; debut: 27. října 1982 Dánsko - ČSSR 1:3, poslední zápas: 2. dubna 1997 Česko - Jugoslávie 1:2. První český fotbalista, který se prosadil v anglické nejvyšší soutěži. |
Po dalších dvou letech si na šikovného prostějovského brankáře ukázala prvoligová Ostrava.
"Moc mi pomohlo, že jsem už v šestnácti mohl trénovat s prvoligovým mužstvem," říká Mikloško, který i v Ostravě dál chytal dorosteneckou ligu. "A taky jsem měl štěstí na výborné učitele, protože tenkrát byli v Baníku vynikající brankáři Schmucker s Michalíkem."
Stejně tak si pochvaluje podmínky na vojně v někdejší Rudé hvězdě Cheb, do níž narukoval v létě 1980.
"Koncem podzimu v necelých devatenácti jsem si poprvé zachytal první ligu. Tuším, že to tenkrát byl druhý poločas v Prešově. Příští rok na jaře už jsem byl párkrát v základní sestavě a druhý rok vojny už jsem za Cheb chytal docela často," vzpomíná na tým, ve kterém hráli v obraně Jaroslav Šilhavý, v záloze Jozef Chovanec a v útoku Vladimír Hruška.
Z vojny se vrátil na Bazaly, odkud po sedmi a půl letech odešel s vizitkou jedenatřicetinásobného reprezentanta do slavného londýnského West Hamu United.
Jediná červená karta v Mikloškově kariéře
"Nástup jsem měl v lednu v devadesátém a skončil jsem tam loni v březnu. Takže ta moje anglická éra trvala přes dvacet let," ohlédne se za předlouhou zahraniční štací. Hned druhý týden jsem šel chytat a udělal jsem ve West Hamu šňůru stočtyřiašedesáti zápasů bez přerušení. Tu sérii mi zkazilo jediné moje vyloučení v životě a pak jsem zase chytal přes sto zápasů za sebou."
"Bylo to na Evertonu, protihráč se dostal do sóla, já na něj vystartoval a stačil jsem mu střelu srazit. Jenže míč na nějakém drnu vyskočil a už se na něj hnal další soupeř. Tak jsem mu rovnou skočil pod nohy a už jak jsem na něj letěl mi bylo jasný, že za chvíli budu ve sprchách. A taky jo, červená!"
Po West Hamu vypomáhal dalšímu londýnskému klubu Queens Park Rangers. Tam mu ve čtyřiceti nabídli post hrajícího kouče, ale zároveň Mikloško dostal dobrou nabídku z West Hamu, aby se v tomto klubu stal trenérem brankářů.
"Bydleli jsme blízko stadionu West Hamu, tak i proto jsem se do něj vrátil. A vedl jsem tam gólmany skoro devět let," říká.
I tady má být na co pyšný, pod jeho rukama se zdokonalovali mimo jiné David James a poté Robert Green. "Pochopitelně mě potěšilo, že tihle gólmani West Hamu pak chytali i za anglické národní mužstvo."
Návrat domů po dvaceti letech
Do Česka se vrátil loni v březnu, když se ve West Hamu změnili majitelé.
"Přivedli si své lidi a z těch, s nimiž jsem ta dlouhá léta spolupracoval, tam zbyli asi jen tři kolegové. Navíc jsme už stejně uvažovali o návratu, protože v té době už jsem poblíž Kopřivnice přestavoval domek po prarodičích manželky, kde teď žijeme. Ale bez devětadvacetiletého Martina, který v Anglii zůstal."
Na otázku, proč se Mikloškovi na rozdíl od syna rozhodli vrátit domů, je jednoduchá odpověď.
"Na rozdíl ode mě a manželky vyrůstal Martin od sedmi v Anglii, chodil tam do základní školy, vystudoval v Londýně univerzitu, má tam kamarády, známé a dobrou práci, zatímco v Česku zná jen pár příbuzných. Prostě syn zapustil kořeny v Anglii a je tam doma," říká Mikloško.
Práci, která ho baví, má i bývalý reprezentant. Spolupráci mu nabídla manažerská společnost Sport Invest a Mikloško se věnuje talentovaným gólmanům, které tato firma zastupuje.
"Pořádáme pro brankáře, které Sport Invest zastupuje, různé srazy a semináře, na jednotlivé gólmany se během sezony jezdím dívat, zprostředkovávám jim i stáže u klubů v Anglii, přičemž využívám svých kontaktů, které si pořád udržuju. A radost by mi udělalo, kdybych mohl přispět k tomu, aby si jednou některý z našich mladých brankářů vydobyl v národním mužstvu takovou pozici jako Petr Čech."
