"Státní zastupitelství připraví podklady pro civilní žalobu, kterou podá ministerstvo financí," řekla iDNES.cz vicepremiéra Karolína Peake z Věcí veřejných.
Premiér Petr Nečas uvedl, že ve hře je nejen civilní žaloba, možnosti jsou podle něj celkem čtyři. Druhou podle něj stále ještě připojit se k trestnímu řízení, třetí je civilní žaloba připojená k trestnímu řízení a čtvrtou využití paragrafů 70 a 105 švýcarského trestního řádu - "propadnutí majetkové hodnoty".
Ve Švýcarsku je kvůli vyšetřování finančních toků při privatizaci Mostecké uhelné společnosti zablokováno 12 miliard korun.
Nečas stojí o otevření vyšetřování případu i v České republice. A mluví o podobnosti s privatizací Škody Plzeň
"Ani švýcarské vyšetřovací orgány se nedomnívají - pokud byla Česká republika opravdu poškozena - že jde v jejím případě o částku vyšší než je zhruba čtvrtina z těch 12 miliard korun. Konkrétně jde o 3,5 miliardy korun," řekl iDNES.cz Kalousek. Je rád, že mu žalobci připraví podklady pro to, aby se zjistilo, čím konkrétně vznikla Česku škoda, aby ji mohlo ministerstvo financí vyčíslit.
Premiér Nečas o privatizaci MUS a Škody Plzeň"Já bych chtěl, aby nezanikla samotná podstata problému, hanebná privatizace provedená na konci 90. let za velmi podivných okolností, které byly následně doprovázený neméně podivnými okolnostmi z hlediska vyvádění a používání finančních prostředků, které nemusely být použity pouze v případě Mostecké uhelné společnosti, ale například i v kauze plzeňské Škody." |
Podle Nečase je ale také klíčovou věcí, aby se podařilo otevřít vyšetřování případu v České republice. "Nechceme, aby tato kauza byla zametena pod koberec," řekl předseda vlády.
Kdo je zodpovědný za zpožděnou reakci České republiky, chce premiér analyzovat kvůli možným podobným kauzám privatizace za vlády ČSSD. Výslovně přitom zmínil privatizaci Škody Plzeň. Premiér mluvil o tom, že podobný model nakládání s penězi jako při privatizaci Mostecké uhelné byl zřejmě použit i v případě privatizace Škody.
Podstata podvodu při privatizaci MUS měla přitom spočívat v tom, že peníze, které stát poslal do firmy na rekultivace, byly vyvedeny do Švýcarska, "protočeny" přes více konta, aby jimi byla následně financována samotná privatizace.
Nečas připustil, že bude třeba najmout právní kancelář ve Švýcarsku, což není levné, ale vzhledem k tomu, o kolik peněz jde, rozhodně se to vyplatí.
Ministr financí varoval před snahou připojit se k trestnímu řízení, aniž by stát věděl, jaký trestný čin se stal
Snahu získat ze Švýcarska miliardy, které zablokovaly tamní vyšetřovací orgány, přirovnal Kalousek ještě před schůzkou s premiérem k pokusu domoci se odškodnění za zlomeninu, která se třeba ani nestala.
"Nemůžete vymáhat odškodné za zlomenou nohu, když jste si žádnou nezlomili," řekl Kalousek. Ministerstvo financí a státní zástupci si v posledních dnech přehazovali jako horký brambor to, proč zatím nikdo neuplatnil ve Švýcarsku nárok na peníze. "Jaký skutek se stal? To bychom museli vědět, abychom mohli uplatňovat škodu. To nám dosud nikdo neřekl," prohlásil ministr financí.
To ale Nečas po jednání s vládními kolegy rázně odmítl. "Shodli jsme se na tom, že není naprosto nezbytné, aby v České republice byl definován z hlediska českého právního řádu trestný čin, který se tu stal. Je dostatečné, že byl definován tento skutek na straně švýcarských orgánů podle švýcarského trestního řádu, aby nás to opravňovalo připojit se k této žalobě," řekl předseda vlády.
Paroubkovo trestní oznámeníTím, proč se zatím české úřady nesnažily ze Švýcarska získat zpět 12 miliard korun, se musí kvůli trestnímu oznámení bývalého předsedy ČSSD Jiřího Paroubka zabývat i české vyšetřovací orgány. U Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 totiž leží jeho trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele a maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. "Oznamovatel se domnívá, že jednáním neznámého pachatele tak v příčinné souvislosti s nečinností hrozí českému státu škoda velkého rozsahu," píše se v Paroubkově trestním oznámení, které má iDNES.cz k dispozici. |
Švýcarská prokuratura koncem října informovala, že obvinila sedm lidí, kteří se podíleli na privatizaci Mostecké uhelné společnosti. V šesti případech jde o české občany. Vyšetřování Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že z MUS byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze.
Významná část majetku byla podle obžaloby převedena do Švýcarska a "vyprána". Obžaloba zahrnuje skutky kvalifikované jako praní špinavých peněz, nekalá správa, podvod a falšování listin.
Nepřihlásit se k trestnímu řízení byla hrubá nedbalost, řekla vicepremiérka
Nejvyšší státní zastupitelství zatím zastávalo názor, že Česko může o náhradu škody usilovat jen v civilním řízení. Vrchní státní zastupitelství v Praze upřesnilo, že se souhlasem švýcarského soudu lze spojit civilní řízení s řízením trestním, k tomu je však potřeba doložit, co České republice bránilo připojit se se svým nárokem již v trestním řízení, což neudělala.
"Možnost připojit se jako strana poškozená s nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení ve Švýcarsku měla Česká republika rok a čtvrt. Bez ohledu na možné kompetenční nejasnosti považuji nerozhodnost a nečinnost v tomto případě za hrubou nedbalost, neboť se jedná potenciálně o ohromnou sumu peněz a bylo logické takovou informaci přinést na jednání vlády, která by se jednoduše usnesla o tom, kdo je kompetentní se za Českou republiku přihlásit," uvedla místopředsedkyně vlády Peake.
