Někteří tvrdí, že se R.E.M. měli rozejít již před několika lety. Pro jiné je jejich pracovní rozchod obří ztrátou. Každopádně kapela kvůli svému rozhodnutí nesvolávala žádnou speciální tiskovou konferenci, své fanoušky informovala prostřednictvím vlastních internetových stránek (více o konci R.E.M. čtěte ZDE).
Vzniklé rány pomyslně pofoukala výběrovým dvojdiskem, na němž se ohlíží za tvorbou. Vyzobala vše podstatné z patnácti studiových alb, jejichž celosvětový prodej překročil hranicí 85 milionů kusů.
"Probírka muzikou a vzpomínkami za těch více než třicet let byla opravdu dlouhou jízdou. Teprve při tom jsme si opravdu naplno uvědomili, že tahle sestava písniček také vytváří přirozenou tlustou čáru za jednatřiceti lety naší společné práce," vzpomíná Mike Mills.
Se svými kolegy Peterem Buckem, Michaelem Stipem i Billem Berrym, který s kapelou nehrál od roku 1997, napsal průvodní text ke všem písním. iDNES.cz z nich vybírá ty, které se týkají největších nebo přelomových hitů.
Radio Free Europe (1983)
Stipe: Kluci vždycky říkali, že tady dělám něco harmonického, z čeho si vždycky sednou na zadek, protože se jim to zdálo výjimečné... Vlastně dodnes nevím, o čem to mluvili.
Orange Crush (1988)
Buck: Zelená, jak skladbě Michael říká, je žvýkačková heavymetalová nahrávka, tedy kromě toho, že v ní díky mně nejsou žádná masturbační sóla. Orange Crush jsme hrávali na každé zvukové zkoušce na turné.
Losing My Religion (1991)
Buck: To je zábavný. Warner Bros to nechtěli jako singl. Nepamatuju si, co si přáli. Tehdy jste mohli vydat album a přidat k němu singl, nemusel to hned být hit, a ještě navíc nachystat druhý. Zdálo se nám, že Losing My Religion by mohl být dobrý úvod k desce, a firma by si pak vytáhla něco přímočařejšího. Už nevím, jestli se skladba vyšplhala v žebříčcích tak vysoko jako jiné singly, ale je to patrně náš největší mezinárodní hit. Změnil svět.
Shiny Happy People (1991)
Stipe: Tohle není má oblíbená, ale lidi ji prostě milujou.
Everybody Hurts (1992)
Stipe: Nevybavuje se mi, jak to zpívám, ale spíš nemohu uvěřit vlastnímu hlasu v této nahrávce. Je tak čistý. Tato píseň patří všem, tedy kromě nás. A to je pro mě vším.
Man On The Moon (1992):
Buck: Myslím, že jsme k tomu měli při zkouškách ve studiu přidat trochu mandolíny.
Nightswimming (1992)
Stipe: Skladba obsahuje autobiografický příběh, pasáž o čelním sklu se opravdu stala. Přesně takhle jsem to viděl, jsem si jistý, že to byl náklaďák. Vím, že Jem Cohen tu skladbu miluje. Udělal k ní to nejúžasnější video.
Připomeňte si R.E.M. |
Bad Day (2003)
Buck: Měli jsme demo z roku 1986. Byla to fakt děsná verze. Michael se dlouho nemohl dostat k tomu, co od toho čekal. Když jsme chystali Besf Of, snažili jsme se přijít s něčím starším, kde by byl i Bill Berry, tak jsme se mrkli na některé skladby z obří složky, v níž bylo tak 40, možná 50 skladeb, které jsme buď nikdy nedodělali, nebo nestály za nic. A Bad Day byla nakonec ta, která sedla. Lidi by skoro neřekli, že skladby Bad Day a End of The World (píseň It's The End Of World As We Know It (And I Feel Fine) je z roku 1987 a po útocích na USA z roku 2001 byla na seznamu skladeb, které se nedoporučovaly hrát v rádiích a televizích, pozn. aut.) jsou si podobné, ale jsou to fakt "sestřenice".
Supernatural Superserious (2008)
Stipe: Upřímně - tohle je jedna z mých nejoblíbenějších písní, které jsme kdy napsali...
We All Go Back To Where We Belong (2011)
Mills: Některé písničky přijdou jen tak. Jiné trvají déle. A tahle zabrala spoustu času, ale výsledek miluju.
Hallelujah (2011)
Mills: S Hallelujah jsme v dobré společnosti - Händel a Leonard Cohen. Zbožňuju Michaelův hlas. Byla fakt sranda si to s ním zazpívat.
