Hned první úkol, čištění pece na tavení hliníku, stál za to. Velký betonový kbelík na automatickém zvedáku se musí na začátku každé směny vyčistit od usazenin z předchozího tavení, a jelikož přitom jede pec stále naplno, dívám se do žhnoucího pekla
Do obličeje mi směřuje tisíc stupňů sálavého tepla, snažím se před ním neustupovat dozadu a drbu pec, abych ji zbavil usazenin. Když skončím, mám krvavé oči, durch propocené oblečení a uvítal bych ledové pivo.
Jenže moje kroky nevedou do hospody, ale k formířům. Na pracoviště, které je ztělesněním toho nejsyrovějšího, co si představíte pod přívlastkem industriální. U obrovského kovového rámu, v němž je položena forma, už stojí kolegové. Dozvídám se, že výsledným výrobkem bude součástka do ponorky, dostávám lopatu a házím do formy písek. Vejdou se ho tam téměř dvě tuny. Pak vháním vzduch šoukačkou, tedy pneumatickou pěchovačkou, pak zase házím písek, pěchuju… a tak pořád dokola.
Když je forma hotová, jde se na nejnebezpečnější část práce ve slévárnách, k samotnému lití. V téže peci, kterou jsem ráno čistil, se už míchají stovky litrů žhnoucího hliníku. Dostávám štít na obličej a stříbrné kosmické boty, které mají zabránit případnému propálení nohy, kdyby se přeci jen něco nepovedlo. A znovu varování: "Dávej při odlévání pozor, forma umí občas bouchnout."
Do rukou beru vidle, nástroj na uchopení kamenného sedmdesátikilového "kelímku", v němž se hliník přenáší z pece k formám, a s nádobou plnou hliníku jedeme rychle k formě. Ano, jedeme. Kolem celých sléváren je rampa, takže si to kolem kolegů poměrně svižně svištíme, aby cestou k formě hliník nevychladl.
Oklepat, vyleštit, odřezat… a pokazit
Po téhle operaci se odlitek musí vytlouci z formy. Několikatunový kolos dostává obrovské rány těžkým kovovým kladivem, i když v mém případě jsou to spíše rány střední intenzity.
Těžká dřinaReportérova muka můžete na vlastní oči sledovat ve středu 16. listopadu od 20:15 v pořadu Těžká dřina na televizní stanici Prima Cool. |
Další úkol, opracování odlitku od písku a formy, představuje skutečně náročnou výzvu – všude se valí pára, všechno je vařící a zatraceně těžké. Po poměrně dlouhé době je odlitek čistý, je však třeba vymlátit jádro. To, co jsme nejpečlivěji vkládali do formy, teď musíme sbíječkou vymlátit.
Pak už jen odříznout přebývající části, které vznikly odléváním. A tady přichází chvíle pro oslavu mé nešikovnosti. Výsledek všeho úsilí jsem pokazil za půl minuty. Bruskou jsem měl odříznout přebytek, jenže jsem ho vzal i s materiálem, který měl na odlitku zůstat.
Celodenní práce, desetitisíce korun za výrobek a zbytky respektu kolegů jsou v trapu. Stylové zakončení dne. Ne vždycky se zadaří.
