VIDEO: Těžká dřina. Myl jsem slony v zoo a uklízel tuny výkalů

  • 3
Nahlédl jsem do pražské zoologické zahrady z jiné strany. Pucoval jsem slony, krmil zvířata, ale především odnosil neuvěřitelné množství výkalů.

Ze všeho nejdříve jsem ale dostal kýbl se suchým pečivem a musel se skamarádit. Sloni totiž jsou, dostalo se mi vysvětlení, sociální a inteligentní, ale též vybíravá zvířata, takže svého ošetřovatele musejí nejprve přijmout, než ho nechají o sebe pečovat.

Vezme mě slonice na milost? Krátká pauza, upřený pohled do očí – a pak si bere chleba do chobotu a pamlsek slupne. Je vyhráno a jde se do práce.

Těžká dřina

Reportérova muka můžete na vlastní oči sledovat ve středu 9. listopadu od 20:15 v pořadu Těžká dřina na televizní stanici Prima Cool.

V kójích nadělaly slonice přes noc slušné kopce výkalů (za den vyprodukují víc než osmdesát kilo exkrementů), takže ke slovu přichází lopata a kolečko. Nepřestanu kmitat, dokud není stáj kompletně vycíděná.

Pak přijde na řadu její několikatunová obyvatelka. Do rukou dostávám wapku, slonice Gulab si způsobně lehá a čeká svou každodenní dávku sprchy. Zatímco pro ni je to rutina, já si připadám jako ve filmu. Proudem vody ji omývám ze všech stran, aby jí ani v tom nejposlednějším kožním záhybu nezůstala sebemenší nečistota. Voda však na slony působí močopudně, jak mi prozrazuje moje kolegyně, jednadvacetiletá ošetřovatelka Veronika, takže se na vyčištěnou podlahu snáší hektolitry moči. S úklidem můžeme začít znovu.

Po hygieně přichází na řadu krmení a pak už se jde ven. S pomocí tyče vedu svou slonici do venkovního výběhu. U dveří se prostor zužuje a na moment se se slonicí nemůžeme dohodnout, kdo půjde první. Na tlak jejího těla na moje dodnes nezapomenu. Nakonec se ale do výběhu dostáváme v pořádku oba dva a ani trochu se nedivím, že tam na mě čekají zase… exkrementy. Haldy exkrementů.

Když je odklidím, ujíždím elektromobilem do skladu, roznáším krmivo do jednotlivých pavilonů a pak hurá za Slávkem. I když "Hurá" není případné slovo, moc nadšeně se k hrochovi neženu. Zatímco sloni jsou totiž docela čistotní a nepáchnou, Slávek je přesným opakem.

Vcházím do extrémně zapáchající vody. Cítím, jak holíny, které mi končí těsně pod zadkem, narážejí do výkalů a hrablem na sníh vířím vodu směrem ke kanálu. Jak se snažím dostat exkrementy ven z bazénu, nořím se hloub a špinavá voda s výkaly mi zatéká do holínek. Bazén není čistý dříve než za hodinu, pak mě čeká poslední pracovní úkol.

Ne, ani ten mě exkrementů neušetří. Všechny výkaly, které jsme přes den nasbírali, musím plnit do kýblů. Tomu říkám stylové finále.


Elektromobil