Karel Gott jako dýdžej? Ano, stalo se tak v Českém rozhlase. S pořadem Zpátky si dám tenhle film je mnohonásobný slavík nominován na cenu Prix Europa. (Foto vzniklo pro Magazín MF DNES) | foto:  Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Ocení Evropa Katku či Gotta? Třeštíková se do Berlína nechystá

  • 4
Čeká se velká sláva, protože vyhlášení vítězů Prix Europa, které v sobotu hostí Berlín, se koná už popětadvacáté. Ceny se udílejí za nejlepší díla roku v televizi, rozhlasu a na internetu, přičemž ceremoniálem vyvrcholí festival, jenž nominované tituly představoval. I Česko má ve finále své zástupce.

V kategorii online se jedna z webových stránek ČT utká mimo jiné s webem Walace a Gromita. V rozhlasové sekci má celkem tři šance Český rozhlas včetně cyklu s moderátorem Karlem Gottem Zpátky si dám tenhle film.

A v televizní tvorbě se Česko prosadilo dokonce pětkrát: dvěma studentskými díly, dvěma dokumenty – Ženy HSR a Katka – i jedním hraným příběhem z produkce ČT, thrillerem Jseš mrtvej, tak nebreč.

Dokumentaristka Helena Třeštíková a Katka z jejího stejnojmenného dokumentu při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz - Praha, 11. března 2010

Budou naši tvůrci vidět i na slavnosti? Autorka Katky, dokumentaristka Helena Třeštíková, se do Berlína nechystá – leda pokud by vyhrála, a s tím prý moc nepočítá.

"Já jsem si svou porci radosti vyčerpala, když jsem se dozvěděla o nominaci. Být vybrána z velkého množství evropských televizních filmů do soutěže Prix Europa je prostě velká čest; pro mě navíc potvrzení, že české téma může fungovat i za hranicemi. Vše další by už byl jen bonus navíc," míní Třeštíková, jež má za jiný film René cenu pro nejlepší evropský dokument.

14. ledna 2010

Režisérka Jitka Němcová, která podle scénáře Josefa Klímy natočila dvoudílný příběh veksláka Jseš mrtvej, tak nebreč, se z Berlína naopak už vrátila. "Nikdo mě tam nevyslal, udělala jsem si sama výlet, abych se na festivalu podívala s diváky a porotci na náš film. Co pamatuju, nikdy mě televize neoslovila, ať jedu se svým filmem na festival i já. Za seriál Uctivá poklona, pane Kohn jsem třeba dostala Zlatou růží z Montreaux, ale jeli tam úředníci," vzpomíná Němcová. "Také v berlínském katalogu jsem si přečetla početnou delegaci z ČT. Ostatní televize tam měly plakáty a reklamu, ČT nic. Mezi porotci je dramaturg Kavčích hor, ale před naším filmem se koordinátorce poroty omluvil a odešel. Asi film zná, ale předtím běžel snímek Irů, kteří přesto v sále zůstali a hlasitě fandili. Po promítání následovala vždy diskuse, mě nepřizvali," líčí režisérka své zážitky z Berlína. Konkurenčních děl soutěže tam viděla jen několik. "Musela jsem domů, neměla jsem peníze na hotel," přiznává věcně.

Jitka Němcová s Tomášem Hanákem při natáčení filmu Jseš mrtvej, tak nebreč

Může se za takových podmínek Česko v soutěži prosadit? Jen v televizní kategorii hraných děl je šestadvacet filmů od veleprojektu ZDF za osm milionů eur po epizodu seriálu BBC Sherlock. Obě stanice reprezentují tradiční televizní velmoci: Německo získalo dvacet nominací, Velká Británie dvanáct. Silné zastoupení mají i Francie a Nizozemsko, zato Estonsko, Řecko či Maďarsko zůstaly s jedinou šancí.

Záhadní diváci

Nominace poskytují slušný přehled, na čem evropské televize budují svou prestiž. Berlusconi, Chodorkovskij, Kreisky; to jsou hrdinové politických portrétů. Náměty dalších dokumentů obstarali Romové, Somálsko, Afghánistán, Černobyl, hospodářská krize nebo uprchlíci v italském snímku Konečná stanice Lampedusa. A také teenageři a děti, zejména z válečných zón nebo nejchudších zemí.

Méně již lze z pořadů bojujících o ceny vyčíst, nakolik zajímají diváky. Soutěže se totiž účastní vesměs média veřejné služby, tedy nekomerční stanice, jejichž někdejší vliv v Evropě nyní slábne nejen kvůli digitalizaci.