"Jsem strašně rád, že mi dali tu možnost tady zase být," říká čtyřiatřicetileté křídlo. NHL si za New Jersey, v jehož dresu získal v roce 2000 Stanleyův pohár, zahrál po devíti letech.
Více o zápase |
0:3 s Philadelphií - první ostrý duel po návratu jste si asi představoval jinak, že?
Tohle jsem určitě nečekal. Bylo to pomalé, neměli jsme nic, žádné šance, byli jsme věčně v oslabení. Prostě špatnej zápas. Ale hned v pondělí hrajeme znovu, tak doufám, že na to zapomenu a udělám si rychle novou premiéru.
V přípravě se vám přitom dařilo, střílel jste góly. Je "opravdový" zápas v sezoně o tolik těžší?
Člověk musí trochu podržet puk. My jsme se ho hrozně zbavovali a bruslili pořád tam a zpátky, kdežto oni si to v klidu nahráli. Znali svůj systém, věděli, kde mají být, přehráli nás úplně s přehledem.
Philadelphia ukázala sílu, po Bostonu zdolala i vaše New Jersey. Řekl byste, že bude patřit k největším adeptům na Stanley Cup?
Tak... Jsou silní, to jo. I když na Stanley Cup, to nevím. Je tu plno skvělých mančaftů, tohle není sprint, ale maraton a může se stát cokoliv. Kvůli Jardovi (Jágrovi) je v českých médiích jen Philadelphie. Vy chcete určitě slyšet, že Džegr získá pohár, ale rok je dlouhá doba.
Co vůbec říkáte na výkon devětatřicetiletého Jágra?
My jsme mu nechali hodně místa ve středním pásmu. Jezdil si tam na trojnožce přes modrou čáru jakoby nic. Na něj musí být tlak a my ho neudělali. Když mu dáte čas, bude nebezpečný. Viděl jsem i jeho první zápas v Bostonu, tam hrál taky dobře. Začátek se mu povedl.
Vy jste měl v prvním utkání ke gólu Devils možná ze všech nejblíž, z velkého úhlu jste se málem trefil.
Puk mi skočil pod nohy, chtěl jsem ho tam dostat špičičkou. Škoda, málem to vyšlo. Když prostě chcete dát góla, musíte pro to něco udělat, my si ho ale tentokrát dát nezasloužili.
V New Jersey vám dali šanci vrátit se do NHL, na druhou stranu vám v nenabídli příliš vysokou smlouvu (650 tisíc dolarů na sezonu). Jste s ní spokojený?
Určitě nejsem v pozici, kdy si můžu říkat, co chci a co ne. Já byl strašně rád, že mi vůbec ten kontrakt dali. Takže jsme se domluvili strašně rychle a nebyl v tom žádný problém.
Konečný verdikt manažera Loua Lamoriella se pořád protahoval. Nebyl jste z toho nesvůj?
Spíš to bylo těžké v tom, že jsem neměl co říct klubům v Evropě. Tím, že se mi dařilo tady v přípravě, tak byl najednou velký zájem. Volalo mi hodně lidí a taky chtěli vědět, co a jak. A když se to pořád prodlužovalo o další a další den, tak jsem netušil, co jim mám říct, a už mi to vůči nim bylo trapné. I proto jsem byl rád, že to čekání skončilo.
Martin Straka vás lákal do mateřské Plzně. Co vám říkal po podpisu smlouvy?
Nechal mi krásný vzkaz, popřál mi hodně štěstí. Myslím, že Plzeň je v pohodě i beze mě, jsou první a mají šanci extraligu vyhrát.
Premiéra v New Jersey přilákala spousty fanoušků, domácí se však proti Philadelphii neprosadili
Po návratu do NHL nosíte na zádech dres s číslem 15. Je jasné, že sedmnáctku jste musel nechat Kovalčukovi, ale proč patnáctka?
Já tohle neřeším, prostě jsem ji dostal přidělenou. Když sem byl, mladej tak mi dali sedmnáctku, teď zase patnáctku. V mojí situaci jsem se číslem nezabýval, byl jsem rád, že hraju a tím to pro mě končí. I kdybych měl číslo 167, tak je mi to jedno.
S ďáblem v tělePetr Sýkora v NHL za New Jersey Devils: 445 zápasů, 350 bodů za ostatních 5 týmů: 491 zápasů, 322 bodů |
V rámci striktních klubových pravidel jste si musel ostříhat vlasy a oholit vousy. Necítíte se teď mladší?
To se zeptejte mojí manželky, až sem za mnou přiletí, jestli mě vůbec pozná.
Kdy tu bude?
Asi za dva týdny.
Už máte vyřešené nové bydlení?
Snažím se něco najít, ale je to tady strašně drahý. Už jsem byl na několika místech, ale musím ještě hledat dál.
Kde se usadíte?
Já mám rád klid. Hodně kluků žije blízko těch tunelů do New Yorku, ale já jsem radši dál na předměstí. Mám tam známé, znám tam restaurace, mám to tam vyježděné, jsem tam jakoby doma. Pro mě nemá smysl stěhovat se někam k Manhattanu.
Vy jste v týmu Devils prožil nejlepší léta kariéry. Vzpomenete si ještě na své začátky tady v New Jersey?
Ani moc ne. Člověk je v hrozném frmolu. Tréninky, zápasy, k tomu zařídit bydlení, školku, hokej... Na vzpomínky není čas.
Jak se těšíte na syna Nicolase?
Hrozně moc. Teď mi říkal, že dal góla na tréninku, hlásí mi to pokaždé do telefonu. Že prý skóruje pořád.
Budete soutěžit, kdo jich nastřílí víc?
S mým výkonem proti Philadelphii myslím, že by mě malej jasně porazil. Ale doufám, že se polepším.
