Je to hodně silný příběh. Galimov neztratil po pádu letadla vědomí, ačkoli neunikl ani následnému požáru. Pro ruskou agenturu RIA Novosti přinesl svědectví o jeho statečnosti policista Dmitrij Konoplev.
"Byli jsme u trosek letadla za minutu a půl po jeho pádu. Všude byla samá těla, když jsme uviděli, jak se k nám snaží dojít muž. Byl po pás ve vodě. Nejdřív jsme si mysleli, že je to rybář, teprve po chvíli nám došlo, že jde o jednu z obětí," popisuje Konoplev.
Spolu s kolegou Olegem Smirnovem se mu snažili dojet na pomoc.
Jenže byla voda příliš mělká, nemohli se k němu ve své lodi dostat.
"Tak jsme na něj aspoň zakřičeli, protože najednou změnil směr chůze," vzpomíná policista.
Že jde o Galimova, zjistili až později.
"Byl hrozně popálený, nevěděli jsme, jak mu máme pomoci. Vzali jsme ho za lokty a zápěstí a vytáhli ho do lodě. Byla mu zima, prosil nás, abychom ho přikryli."
Cestou do nemocnice upadl do bezvědomí. Některá ruská média v tu chvíli psala, že zemřel. Zlá zpráva se však naštěstí nepotvrdila. Probral se, a dokonce krátce promluvit s otcem.
MÍSTO NEHODY. Růži do Volhy vhodila žena hokejisty Alexandra Vjuchina.
Teď ho převezli na popáleninové centrum do 250 kilometrů vzdálené Moskvy. Přestože stále žije, čeká ho nejhorší období. "Právě třetí a čtvrtý den je totiž při takových zraněních nejkritičtější," vysvětluje lékař Valerij Kubyškin. Galimova kromě hlubokých popálenin trápí i vážně poškozené dýchací cesty.
Tragédie se stala ve středu odpoledne, letadlo s kompletním týmem se zřítilo u letiště Tunošna jen pár okamžiků po startu. Zemřelo 43 lidí, mezi nimi i tři čeští hokejisté Karel Rachůnek, Jan Marek a Josef Vašíček. Přežil jen člen posádky Alexandr Sizov a z hokejistů právě Galimov.