Ve středu se tu měl hrát zápas s Jaroslavlí, bohužel na něj ale nedošlo. Fanoušci se přesto sešli, o den později při pietě nazvané "rekviem za Lokomotiv" se skloněnými hlavami a zdrcenými výrazy vzpomínali na mrtvé.
Jako by tomu stále nikdo nemohl uvěřit. Lidé nosili na stadion květiny a zapalovali svíčky. Halou se linul smuteční zpěv, na vyleštěném ledu byly stojany s velkými podobiznami hráčů Jaroslavle.
Fanoušci Minsku před stadionem pokládali květiny a zapalovali svíčky na památku tragicky zahynulých hráčů Jaroslavle.
Pak na něj vyjeli borci domácího Dinama, které vede český trenér Marek Sýkora a v němž působí i obránce Lukáš Krajíček a útočníci Libor Pivko se Zbyňkem Irglem. Každý z hráčů dojel k jednomu ze stojanů a poklekl, aby uctil památku svého protivníka.
Nakonec vzal každý puk a dojel s ním k prázdné brance, na níž byl nápis "Dinamo Minsk", a symbolicky si dal vlastní gól na znamení vítězství Jaroslavle.
Na ledové ploše se nakonec objevil i běloruský prezident Alexandr Lukašenko, jenž podle ruských médií pronesl dojemný projev. "Tým Jaroslavle je tu teď s námi, bohužel však pouze v našich představách," řekl a vzpomněl i Sergeje Ostapčenka a Ruslana Saleje, tedy dva běloruské hráče, kteří působili v ruském klubu.
Následovala minuta ticha, po níž hokejisté v dresech běloruského národního týmu přijížděli k brance soupeře, před kterou pokládali květiny, a stadion začal skandovat "Loko, Loko". A v hledišti se objevil černý transparent s nápisem: "07. 09. 11 Nezapomeneme."
