Michal Viewegh vydává svou první detektivku. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

RECENZE: Vieweghova Mafie je třaskavá kniha o politickém bahně

  • 31
Nakladatelství Druhé město vydává první detektivku Michala Viewegha, nazvanou Mafie v Praze. Vychází z reálných podkladů o politické korupci a lobbistických praktikách. Možná bychom se měli začít o nejprodávanějšího českého autora bát.

Číst detektivku, která se odehrává v Oslu, Berlíně nebo Londýně, je jako jet na výlet do cizích krajů. Je to exotické a nové. Číst detektivku o praktikách české mafie je upocené a zpočátku je čtenáři trochu trapno. Za zkorumpované politiky, vyděšené a podplacené policisty i nablblé gorily.

Michal Viewegh - Mafie v Praze (přebal knihy)

I proto to chvíli trvá, než se člověk začte do nového románu Michala Viewegha. Jmenuje se Mafie v Praze a Viewegh na něm spolupracoval s novinářem Jaroslavem Kmentou, autorem knih o kmotru Mrázkovi.

Asi to nejpodstatnější, co bude čtenář nad knihou řešit, je poměr reálií a fikce. Viewegh vše přiznává už na začátku: "Kdekoli to bylo vhodné, snažil jsem se respektovat známá fakta, přesto jde o výslovnou a jednoznačnou fikci." Přesto je většina hrdinů i antihrdinů jasně rozpoznatelná. Primátor se vyžívá v luxusních hodinkách a propadávají se mu tunely. Lobbista se jmenuje Darek Balík. A jeden z největších slizounů Boris Vítek nikdy nenosí kravatu, jen drahé šátky v rozhalence a vlastní bezpečnostní agenturu LBA.

Kopl do vosího hnízda

S hrdiny je to těžší. Je tu krásná makléřka, dva novináři a nezkorumpovaný plukovník. Charaktery trochu prkenné a schematické, ale záměru autora slouží dokonale. Viewegh odkrývá ty nejhorší myslitelné praktiky.

Bahno české politiky bublá víc a víc, až už čtenář, obzvlášť ten, který nečetl Kmentu, začne uvažovat o emigraci. Nebo alespoň o tom, že bude bojkotovat volby, protože je konec konců jedno, zda je u vesla Standa Langross z jedné strany nebo primátor sportovec shrbený pod developerskou lobby ze strany druhé. Mafie v Praze se čte jedním dechem, jen místy jsou pointy na koncích kapitol trochu očekávatelné.

23. srpna 2011

Viewegh napsal už deset románů, jedny pohádky, dva deníky, jednu divadelní hru a tři novely – do detektivky se pustil úplně poprvé. A možná by bylo namístě mít o něj teď strach, je trochu jako Larssonova Dívka, která kopla do vosího hnízda. České vosy nezlikvidovaly kolegu Kmentu, tak snad nechají na pokoji i Viewegha, který je zvyklý spíš jen na žihadla kritiků.

Jen to znechucení z české politiky zůstává. Viewegh ho dokáže podat velmi důvěryhodně. Je to možná horší než líčit vymyšlené masové vraždy z Osla, Berlína či Londýna. Člověk přijde o iluze. Ne o ty vzdálené, týkající se zla v každém z nás, ale o ty nejpřítomnější iluze z billboardů, volebních hesel a místních radnic. Nový Viewegh je oproštěný od líčení partnerských krizí i krize mužství. Detektivka mu zkrátka svědčí, je v jeho podání třaskavě sugestivní.

Hodnocení MF DNES: 70 %