Odklízení trosek polského letadla v ruském Smolensku (14. dubna 2010)

Odklízení trosek polského letadla v ruském Smolensku (14. dubna 2010) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Vyšetřování tragédie u Smolensku ukázalo na polské chyby i špatné osvětlení

  • 61
Polská vyšetřovací komise představila závěrečnou zprávu o vyšetřování letecké havárie u Smolensku. Z tragédie, při které minulý rok v dubnu na palubě vládního speciálu zahynul polský prezident Lech Kaczynski a dalších 95 lidí, viní chyby ruské strany i své vlastní. Po zveřejnění zprávy rezignoval ministr obrany.

Zástupci komise pod vedením ministra vnitra Jerzyho Millera představili své závěry na tiskové konferenci ve Varšavě. Závěrečná zpráva má 328 stran a 5 příloh.

Podle zprávy dávali letečtí kontroloři ve Smolensku pilotům přistávajícího vládního speciálu špatné příkazy a úsek letiště, kde se letadlo zřítilo, byl velmi špatně osvětlen.

"Třicet procent osvětlení bylo nefunkčních nebo je zakrýval porost," řekl člen komise Maciej Lasek. Na mnoha lampách podle něj chyběly čočky a zrcadla a některé stromy v okolí byly vyšší, než je přípustné.

Ruská strana výtky odmítla. "Nedostatky ve vybavení smolenského letiště Severnyj a v práci skupiny řízení letového provozu... byly plně zachyceny i v závěrečné zprávě Mezistátního leteckého výboru (MAK), ale podle názoru technické komise MAK a mezinárodních expertů tyto nedostatky nebyly příčinami leteckého neštěstí," prohlásil šéf technické komise MAK Alexej Morozov.

Odklízení trosek polského letadla v ruském Smolensku (14. dubna 2010)
Pohřeb polského prezidentského páru ve Varšavě. (17. dubna 2010)
Lidé se sešli v centru Varšavy hned poté, co se dozvěděli o letecké katastrofě ve Smolensku. (9. dubna 2010)

Dlouho očekávaná zpráva ale poukazuje také na chyby polské strany. Podle vyšetřovatelů neměli piloti k řízení stroje Tupolev 154 dostatečný trénink v podobě potřebného množství letů.

Hlavní pilot byl prý nezkušený, a protože jako jediný člen posádky hovořil obstojně rusky, nemohl se kvůli komunikaci s řídicí věží dostatečně soustředit na řízení stroje. I kvůli tomu zřejmě ignoroval systém TAWS, který ho varoval před srážkou se zemí. Zpráva také přiznává, že posádka se sešla s půlhodinovým zpožděním a piloti se proto na let dostatečně nepřipravili.

Tragédie ovlivní i volby

Polská zpráva upozorňuje i na fakt, že 36. pluk polského dopravního letectva, jehož piloti přepravují nejdůležitější osoby v zemi, propustil řadu zkušených pilotů a na jejich místo nastoupili nezkušení mladí lidé.

Po zveřejnění zprávy, která odpovědnost za havárii částečně přičítá i armádě, odstoupil ministr obrany Bogdan Klich. Jeho rezignace by před říjnovými parlamentními volbami mohla pomoci premiérovi Donaldovi Tuskovi sebrat politickou munici opoziční straně Právo a spravedlnost.

Smolenská tragédie u našich severních sousedů totiž stále hýbe politickou scénou. V čele nejsilnější opoziční partaje stojí bratr zemřelého prezidenta Jaroslaw, který vládu vytrvale obviňuje ze spiknutí s Moskvou a snahy zakrýt pravé důvody tragédie.

Ruská zpráva zveřejněná na začátku tohoto roku svalovala veškerou vinu na polskou stranu. Podle ní piloti v kabině čelili velkému tlaku prominentních cestujících, aby se v neprostupné mlze pokusili přistát.

Polští vyšetřovatelé ale žádné důkazy, že by piloti byli k přistání nuceni, nenašli. Podle nich stroj zavadil o strom a zřítil se ve chvíli, kdy piloti kroužili nad letištěm a snažili se zjistit, jestli je přistání možné.

Morozov v reakci poznamenal, že polská verze katastrofy se v zásadě shoduje s ruskou verzí, ale "nepochopitelné" jsou některé polské závěry. "Například přesvědčení, že kapitán letadla nepomýšlel přistát, anebo že přítomnost dalších osob v pilotní kabině, zejména velitele vojenského letectva, neovlivnila rozhodování kapitána letadla a psychický stav posádky," uvedl šéf technické komise MAK.

Členové polské delegace zahynuli loni v dubnu při cestě do Katyně, kde chtěl prezident Lech Kaczynski s doprovodem uctít památku tisíců polských důstojníků povražděných v roce 1940 Stalinovou tajnou policií NKVD.

13. dubna 2010


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue