Hrůzný víkend nejen pro celé Norsko, ale i celý svět odstartovala mohutná páteční exploze ve vládní čtvrti v Oslu. Výbuch se ozval v půl čtvrté odpoledne a poničil několik ministerstev i sídlo populárních norských novin. Na místě zemřelo sedm lidí, další desítky byly zraněny. Policie později potvrdila, že v centru norské metropole explodovala nálož nastražená v automobilu.
Výbuch v norském Oslu
Jenže tato akce byla zřejmě jen zástěrkou a odlákáním pozornosti od toho, co se událo jen o pár desítek minut na 38 km (vzdušnou čarou) vzdáleném ostrově Utoya. Zde šílený vrah začal zřejmě klíčový bod svého plánu a v táboře mládežnických příznivců vládní strany začal bezhlavě střílet do mnohdy ještě ani ne patnáctiletých dětí a mladých lidí.
Pro svůj těžko pochopitelný čin získal dosud neznámý muž zhruba hodinu a půl. V převleku za policistu si získal důvěru mladých politiků a začal po nich bezhlavě pálit. Než stačila zasáhnout policie, stihl chladnokrevně zavraždit nejméně 86 lidí, dalších 97 zranil. Tato smutná bilance navíc nemusí být konečná, další účastníci tábora se stále pohřešují. Se sedmi oběťmi z Osla tak ukončil nejméně 93 životů.
Oběti střelby na ostrově Utoya
Kdo se na ostrově neschoval či nehrál mrtvého, šílenci neunikl. Pálil dokonce i do těch, kteří se v zoufalství vrhali do vody, aby přeplavali na přes kilometr vzdálenou pevninu. "Dveře jsem zabarikádovala matrací, schovala jsem se pod postel a modlila jsem se, aby mě střelec nenašel," vypověděla jedna dívka, která útok přežila. Jiná se zachránila tím, že si lehla mezi těla na pobřeží a hrála mrtvou.
Norský premiér Jens Stoltenberg
Policie střelce nakonec zneškodnila z vrtulníku. Na ostrově poté našla několik nevybuchlých náloží. Sraz mládežnické větve vládnoucí sociálně demokratické Dělnické strany, která je v Norsku zrovna u moci, měl navštívit i premiér Jens Stoltenberg. Jelikož výbuch v Oslu zasáhl i premiérovu kancelář, média zprvu spekulovala, že cílem šíleného vraha se měl stát právě on. Stoltenberg jeho čin později označil za nejhorší tragédii země od druhé světové války.
Pietní místo v centru Osla
Na nedělní smuteční mši řekli někteří přeživší reportérovi deníku SME.sk, že vrah jednal opravdu chladnokrevně a chtěl pozabíjet všechny. Několikrát se přesvědčoval, zda jsou jeho oběti na zemi opravdu mrtvé. "Ze stromu jsem viděl, jak popravil dvacet lidí. Křičel na ně, ať jdou blíž, že je tu pomoc a pak je postřílel," vypověděl jeden z nich.
Pachateli pátečních krvavých útoků sice podle norských zákonů hrozí maximálně "jen" 21letý trest, ten však mohou soudci před propuštěním prodlužovat. Podle norského právního experta už Anders Behring Breivik z vězení nevyjde. Přesto v Norsku sílí hlasy po přísnějších trestech, dokonce pro uzákonění trestu smrti. Na Facebooku vznikají skupiny s názvy jako Trest smrti pro Anderse Breivika. Mají zatím stovky příznivců.
Vrahem je norský nacionalista
Strůjce norských útoků z 22. července 2011 Anders Behring Breivik v obleku s odznaky Svobodných zednářů
Již v sobotu se svět dověděl identitu útočníka, který byl do té doby popisován jako "muž nordického vzhledu". Ukázalo se, že za masakrem stojí dvaatřicetiletý pravicový extremista Anders Behring Breivik. V internetových debatách projevoval nacionalistické názory a ostře kritizoval možné soužití lidí z různého kulturního prostředí. Do osudného dne ho jeho okolí považovalo za neškodného.
Již v tu chvíli vše napovídalo tomu, že měl svůj plán velmi dobře promyšlen. Ukázalo se totiž, že k výrobě bomb zřejmě použil umělá hnojiva a další chemikálie, které získal pro svou zemědělskou firmu Breivik Geofarm sídlící v městečku Rena na severu od norské metropole. Jenže podle místních nikdy nic nepěstoval, žádná podezření ale svým spořádaným životem nebudil.
Zbraně sháněl Breivik i v Praze, neúspěšně
Těžko uvěřitelné předpoklady se pak potvrdily už v sobotu večer. Ten den vyšlo najevo, že Breivik svůj útok připravoval minimálně rok a půl. Sepsal kvůli němu i vlastní manifest, na němž pracoval zhruba devět let, uvedl Reuters. Nazval ho "2083 - Evropská deklarace nezávislosti" a právě v něm svůj teroristický útok velmi podrobně naplánoval.
Druhého srpna 2010 napsal, že se připravuje odjet autem do Prahy a navázat tam kontakty, aby získal pušku AK-47, pistoli glock, granáty a pancéřovku. Podle svých slov se ale po příjezdu divil, jak je Praha bezpečná, a žádné zbraně tam nekoupil. "Navštívil jsem několik nevěstinců a klubů, ale lidé, které jsem kontaktoval, byli nervozní a mysleli, že jsem policista nebo úplný blázen," napsal.
Norsko zatím českou policii o Breivikově pražském pobytu neinformovalo, mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert ale potvrdil, že jsou s norskou stranou v kontaktu.
To už policie Breivika obvinila z nastražení nálože v Oslu i ze střelby na ostrově Utoya. V neděli se pak Breivik k činům doznal a řekl, že jejich strůjcem byl sám. Podle Breivikova právníka citovaného v neděli agenturou AP byla motivem činu snaha změnit norskou společnost.
Mezitím se ale v severní části Norska rozjela policejní akce, která s pátečními útoky souvisela. Policie zadržela několik lidí, krátce nato je ale zas propustila. Podezření, že u nich nalezne výbušniny, se totiž nepotvrdilo.
Do šokovaného Norska zatím posílají symboly soucitu státní delegace z celého světa. Není chvíle, kdy v agenturách nezazní vyjádření podpory od toho či onoho státníka. Český prezident Klaus, premiér Nečas, ani ministr zahraničí Schwarzenberg nebyli výjimkou. Lidé v Oslu zapalují svíčky u místní katedrály, s květinami přicházejí také Češi k norskému velvyslanectví v Praze.
A Breivikův manifest vydává další šokující svědectví; z jeho slov je totiž patrné, že u něj nad zdravým rozumem skutečně zvítězil idealismus, jak norskou tragédii glosuje jeden z blogerů iDNES.cz. Breivik doslova píše, že "je nutné zabít co nejvíc lidí, aby měla akce smysl". Se zatčením počítal, označuje ho ale jen za "začátek propagace".
Podle německého psychoanalytika Wolfganga Schmidbauera tito pachatelé často nemají žádný soucit, neboť vnitřně změní svůj postoj a dostanou se do stavu podobného transu. "V tomto stavu hrají roli hrdinského zabijáka," uvedl.
V pondělí Breivik stane před soudem, kde bude motivy svého činu vysvětlovat. Podle jeho právníka uznal, že "to byl otřesný čin, ale nutný". Ale že by porušil zákon? To prý Breivik, který chladnokrevně zavraždil téměř sto lidí, odmítá.
