Na dotáčky filmu, který měl být původně už touto dobou v kinech, si štáb Tomáše Krejčího oblékl fotbalové dresy. "Musíme si to nějak zpestřit, jinak by nám hráblo," směje se režisér, který na fantasy o planetě Aporver začal pracovat už před třemi lety. Z původně stamilionového rozpočtu se za tu dobu dostal na dvojnásobek.
Model versus výsledek: výtvarníci a počítačová technika umějí proměnit v magický svět téměř cokoli.
"Jednak se objevily technologie, které v době zahájení natáčení neexistovaly a my díky nim mohli zrealizovat to, s čím jsme se ani neodvažovali počítat. Ale hlavně jsme přidali třetí rozměr, a to je drahá ´legrace´," vysvětluje filmař a trochu překvapivě doplňuje, že on sám byl na začátku velkým odpůrcem 3D technologie.
"Bral jsem ji jako módní vlnu, pro potřeby Aporveru naprosto zbytečnou. Pak nám ale Felix Nevřela ukázal minutu záběrů převedených do 3D a my si řekli, že bychom byli hloupí, kdybychom ten formát nepoužili, Aporver si o to přímo říká," vypráví Krejčí o pauzách mezi jednotlivými obrazy.
Film v hlavě
Když člověk sleduje, jak herečkám na scéně vysvětluje virtuální dění, neví, jestli se má dřív smát nebo tleskat. Aby dívkám v kostýmech popsal, co se kolem nich právě odehrává, poskakuje, tančí, křičí, vlaje, zkrátka dělá všechno pro to, aby nezůstal nepochopen.
Tomáš Krejčí režíruje herečky v čele se Susan May Prattovou (uprostřed).
"To, na co herci reagují, už je natočené. Mám to v počítači i v hlavě - ještě aby ne, po těch letech. Teď ale musím aspoň část té atmosféry přenést na herce, kterým se v té zelené krychli bez kulis a partnerů jen těžko vžívá do situace. Body a křížky na stěnách pomohou pro orientaci v prostoru, napoví, kam se kdy dívat, ale samo o sobě to nestačí," říká režisér, který navíc veškeré instrukce musí dávat v angličtině - jednu z hlavních rolí totiž hraje jeho dlouholetá kolegyně a kamarádka, americká herečka Susan May Prattová.
Českým divákům není neznámá: hrála už v Krejčího seriálu Redakce, pravidelně se objevuje také v hollywoodských sériích.
Před klíčovacím pozadím se neocitají jen herci, ale i modely fantastických objektů.
"Tomáš si mě našel na internetu. Jednoduše mi napsal e-mail a já přijela. To už je ale víc než deset let," vzpomíná na první kontakt s Českem Susan May Prattová.
Natáčení před klíčovacím pozadím si vyzkoušela už před dvěma lety, při prvních pracích na Aporveru, jinde s ním ale zatím do styku nepřišla. "Jednou se mi to bude v Hollywoodu hodit," směje se a přiznává, že hrát ve 3D snímku není lehké.
28. června 2010 |
"Místo kulis máte k dispozici jenom barevné křížky a body, do toho posloucháte pokyny režiséra, kolem je sterilní zelená... Vytřískat ze sebe výraz v tomhle prostředí není legrace. Ale pro mě jsou mnohem náročnější jiné věci. Například fakt, že jsem kvůli natáčení dlouhé dny pryč od rodiny. A taky že musím hrát v češtině," tvrdí.
Dialogy se tak prý učí jen jako soubor nesrozumitelných zvuků. "Ostatních se pak musím ptát, co znamenají," směje se kráska, která je jednou z hvězd mnohokrát oceněného seriálu Mad Men a zahrála si například i po boku Heathe Ledgera.
Krajina planety Aporver je barevně různě tónovaná podle toho, co se v ní zrovna odehrává.
"Na toho se mě ale radši neptejte, vždycky mě to rozesmutní. Byl to moc fajn chlapík, zábavný, otevřený. Všechny ženy ho milovaly. I já," přiznává a jde se soustředit na příchod "velkého tornáda", které zahraje režisér.
Jen tři záběry bez triku
Práce na filmu, jenž kombinuje počítačovou práci s klasickými technikami a ručním dokreslováním, je časově i fyzicky velmi náročná.
"V celém filmu najdete na patnáct set trikových záběrů, bez triků se obešly jen tři. A ve všech těch patnácti stech záběrech jsou herci. Přitom obrázky s herci tvoří jen určitý segment, výsek - jednu nebo dvě vrstvy. Celkem se přitom každé políčko skládá ze sta vrstev," přibližuje tvůrčí martyrium Krejčí.
Vlevo přípravy Petra Formana, vpravo kameraman s jedním z mnoha orientačních bodů na triku
"Nepopírám, že už jsme všichni hodně vyčerpaní, ale pořád nás to baví. A ani na moment jsme nezapochybovali, že to dotáhneme do konce," konstatuje rozhodně.
Poklona Zemanovi
Výtvarně je Aporver těžce definovatelný. "Aporver není český Avatar. Doufám, že se nám daří vytvořit film, který je originální a svůj," říká Krejčí. Inspiraci jinde ovšem nepopírá, naopak.
15. června 2010 |
"Hodně vycházíme z Karla Zemana, jehož filmům chceme vzdát hold. Prozrazuje to například barevnost filmu: stejně jako Zeman používáme hodně saturovaných barev a šedou a odlišným tónováním vyjadřujeme změny v prostoru i čase. Každá sekvence tak bude trochu jinak barevná, i to například momentálně ladíme," přibližuje práci Krejčí.
Poslední z Aporveru vypráví o vztahu mezi chlapcem Ryblim a dívkou Maysou, jejichž láska zachrání před zkázou svět jménem Aporver. Ten je tvořený sloupy ve tvaru hub, mezi nimiž se přemísťují fantastická vzdušná plavidla z létajících rostlin.
"Hodně nás inspirovala například Zemanova Ukradená vzducholoď," říká režisér Krejčí.
Ústřední dvojici vytvořili Filip Cíl a Jana Pidrmanová, v dalších rolích se objevili Tomáš Klus, Eduard Jenický, Nela Boudová, David Vobořil nebo Petr Forman, který hraje otce hlavního hrdiny.
Jednu z rolí přijala i tanečnice a choreografka, kterou známe hlavně jako vládkyni z Nekonečného příběhu, Tami Stronachová.
