Promarněná příležitost, jinak se dokument spadající pod hlavičku jinak zdařilého cyklu HBO Bez cenzury nazvat nedá. Namísto zajímavé sociální sondy, která by poprvé fundovaně zmapovala důležitý společenský fenomén, vzešla ze snažení mladé filmařky nevynalézavě popisná reportáž.
Není ptaní jako ptaní
Šestičlenný vzorek českých singles v ní s autorkou v podstatě jen chodí a chodí a chodí - a nic nevychodí. Ve čtyřech blocích, rámovaných střídajícími se ročními obdobími, opakovaně přemýšlejí, proč jsou sami, shrnují své dosavadní milostné zkušenosti, popřípadě komentují opačné pohlaví. A hlavně dokolečka odpovídají na otázky typu "jak se cítíš".
Single muži
Mimochodem právě způsob, jakým se autorka dotazuje na citlivé věci, je jedním z hlavních kamenů úrazu celého filmu. Jako by neposlouchala, co jí zpovídaní říkají; s nemístně žoviálním výrazem ("a vo co šlo jako?") na ně chrlí svoje dotazníkové formulky a zatímco diváka po každé jejich odpovědi bezprostředně napadají další poddotazy, ona jen chápavě přikyvuje, maximálně přidá nějaký ten výraz úžasu ("Týjó!") či překvapení ("Fakt?!").
Důsledkem je, že se nikdy nedostane na dřeň: když film skončí, nevíme o podstatě a příčinách "singlovství" o nic víc, než jsme věděli na začátku.
Single ženy
Rozhovorovou nudu zachraňuje jen pár bizarních momentů (seznamka s názorným mazáním medu "kolem huby" a zápolením o nejlepší běhnu), hudební intermezza Tomáše Poláka a v neposlední řadě samy sledované osoby. Ne všechny nám musejí být sympatické, minimálně čtyři ze šesti nám ale nejsou jedno (což se o filmu jako celku rozhodně říct nedá).
Ne že by Generace Singles byla špatný film, jen se ve své odvážné ambici zastavila příliš brzy. To, co je pro Počtovou výsledek, by matadorky typu Třeštíkové braly jen jako východisko pro další práci. Tak snad příště.
HODNOCENÍ iDNES.cz 40 %
