Dopravní podnik připravil na počest této slavné události velkou přehlídku celkem jedenácti typů tramvají, které kdy v Praze jezdily.
Obrazemprvní elektrické tramvaje |
V pondělí 18. 7. 2011 vyrazil po desáté hodině konvoj ze střešovického Muzea MHD směrem na Letenské náměstí. Vozy byly rezervovány pro pozvané hosty, kteří však celý průvod ani zdaleka neobsadili. Zejména do nejstarších tramvají se tak díky neodbytným nepozvaným maminkám a vstřícnému personálu dostaly i děti. Akce byla velkou příležitostí pro fotografy a fanoušky tramvajové dopravy, kteří průvod podél celé trasy fotografovali a filmovali.
Na snímku vlevo sjíždí vůz 22272 ulicí Chotkovou směrem na Malostranskou. Vpravo vůz číslo 500 ještě ve Vozovně Střešovice před začátkem jízdy.
Na Letné, poblíž Kostelní ulice, přímo nad dnešním Letenským tunelem proběhlo také slavnostní odhalení pomníku.
Slavnostního průvodu tramvají se v pondělí 18. 7. účastnily tramvaje:
- muzejní vůz 500
- vůz 240
- vůz 22272 + dva vlečné vozy
- vůz 2210 + vlečný vůz
- vůz T1
- vůz T3
- vůz T6
- vůz T3PLF
- vůz KT8N2
- vůz 14 T - více na Technetu v tomto článku
- vůz 15 T - více na Technetu v tomto článku
Další zajímavé tramvaje na sníh i na mrtvé si můžete prohlédnout v tomto článku na Technetu.
Trasa průvodu:
Začala v 10:00 u Vozovny Střešovice a vedla přes Brusnici, Pražský hrad, Malostranskou, Malostranské náměstí, Újezd, Národní divadlo, Národní třídu, Lazarskou, Václavské náměstí, Jindřišskou, Masarykovo nádraží, náměstí Republiky, Dlouhou třídu, Strossmayerovo náměstí, Kamenickou až Letenské náměstí, kam kolona dorazila s mírným zpožděním.
Historie elektrické dráhy v Praze
Pražané se mohli poprvé v historii svézt elektrickou tramvají v sobotu 18. července 1891, tedy před 120 lety. Výročí má velký význam nejen v historii pražské MHD, ale také v dějinách české železniční dopravy i české techniky.
Zprovozněná trať byla první elektrickou dráhou v českých zemích. Postavil ji a vyprojektoval významný český elektrotechnik František Křižík, který patřil mezi velké propagátory využití elektřiny v dopravě.
Elektrotechnika tehdy byla ještě mladým vědním oborem, takže elektrická tramvaj představovala něco mimořádného. Městskou dopravu v Praze tehdy zajišťovala od roku 1875 jen soukromá koněspřežná tramvaj.
První trasa na Letné
Za vhodnou příležitost k propagaci elektrické tramvaje Křižík považoval Zemskou jubilejní výstavu, která se tehdy konala na pražském Výstavišti. Trať začínala u dnešní restaurace Letenský zámeček, kde byla vozovna, sloužící současně jako krytá čekárna. V jejím sousedství stála malá elektrárna, jež vyráběla pro pohon tramvaje elektrický proud o napětí 150 V.
První vozy jezdily maximální rychlostí osm až deset kilometrů v hodině.
Severní konec Ovenecké ulice. Tady, před vjezdem do Královské obory, byla v roce 1891 druhá konečná první elektrické dráhy.
Trať vedla Oveneckou ulicí až na její severní konec u vchodu do Královské obory. Měřila 766 metrů a byla jednokolejná s vidlicovými výhybkami v konečných stanicích. Vzhledem k úspěchu propagační jízdy byla následně trať provozována i v následujících letech a byla prodloužena na 1,4 km. Zájem o trať ovšem postupně upadl a její provoz byl v celkovém výsledku ztrátový.
Tuto cestu ve Stromovce můžeme považovat za zbytek traťového tělesa a za jediný pozůstatek dráhy v terénu. Velká část někdejšího prodloužení je dnes na pozemku ruského velvyslanectví.
Zpočátku měla dráha k dispozici dva jednoduché otevřené vozy, které svým vzhledem připomínaly tehdy oblíbené letní vozy koněspřežné tramvaje. V roce 1894 se vozový park rozrostl o první dva zavřené vozy, ale slabému běžnému provozu bohatě stačily jen dva vozy.
Zajímavostí letenské elektrické dráhy byl (řečeno dnešními slovy) první pražský integrovaný dopravní systém. Vydávaly se zde totiž společné jízdenky pro elektrickou tramvaj a nedalekou letenskou lanovou dráhu, ačkoliv šlo o dva rozdílné dopravní podniky. Provoz na první trati elektrické tramvaje v Praze skončil 15. srpna 1900.
Během deseti let první česká elektrická dráha přepravila pouhých 593 027 cestujících.
Další rozvoj v metropoli
Všechny čtyři vozy Křižík přestěhoval do Libně, kde od roku 1896 provozoval svůj další soukromý tramvajový dopravní podnik – Elektrickou dráhu Praha – Libeň – Vysočany. Libeňská dráha byla, na rozdíl od letenské tramvaje, mimořádně úspěšná. Než ale elektrické tramvaje začaly dominovat v pražské městské hromadné dopravě, uplynulo ještě několik let.
Tratě elektrických drah zpočátku vznikaly odděleně v pražských předměstích. Kromě již zmíněné Libně, kde trať zajišťovala i spojení Karlína a později i Vysočan, vznikly další samostatné elektrické dráhy v Košířích, na Vinohradech a teprve jako poslední začala provozovat elektrické dráhy v září 1897 i Praha.
Teprve po odkoupení sítě koněspřežné tramvaje od belgického podnikatele Eduarda Otleta Elektrickými podniky královského hlavního města Prahy a její následné elektrifikaci bylo možné přikročit k budování jednotné tramvajové sítě v pražské aglomeraci.
Elektrická dráha ve světě
První malá propagační elektrická dráha na světě vyjela v roce 1879 na průmyslové výstavě v Berlíně a první skutečnou elektrickou pouliční dráhu uvedli do provozu rovněž v Berlíně 16. května 1881 na trati Bahnhof Lichterfelde-Ost – Kadettenanstalt. Více v tomto článku na Technet.cz.
Tramvajové a další zajímavostiOd osmnáctého července 1891 přepravily všechny pražské tramvaje dohromady 36 miliard cestujících. Od roku 1897, kdy vznikl předchůdce dnešního Dopravního podniku, najezdily tramvaje 5,7 miliardy vozokilometrů, tj. přibližně desettisíckrát urazily vzdálenost Měsíc - Země. Druhým městem v českých zemích, které mělo tramvaje, byly Teplice. Do ulic Prahy vyrazila první částečně nízkopodlažní tramvaj nazvaná Krasin už v roce 1930. První prototyp nejslavnější tramvaje T3 vyjel do ulic už v roce 1960. První sériová řada začala jezdit o dva roky později. První elektrické osvětlení Prahy pochází z roku 1881. Původně chtěl František Křižík osvětlit Pražský hrad, ale úřady to nepovolily, proto nakonec světlem oblékl budovu dnešního Masarykova nádraží. Plošné elektrifikace se Praha dočkala až v roce 1900. |