Pro náš laický test jsem vybral oblíbený kopec pražských cyklistů na Točnou. Jsou to cca dvoukilometrové serpentiny, které aspoň malinko simulují mírnější alpské výjezdy. Zajímalo mne, jaký bude pocit z rozdílné jízdy a o co bude špičkové kolo rychlejší.
Hlavními hráči v testu se stala následující kola:
Obyčejné sportovní pánské horské kolo starší koncepce s chrom-molybdenovým rámem, ale s úzkými plášti bez hrubého vzorku. Kolo má už sice hodně za sebou, ale je v relativně dobrém technickém stavu. Navíc pevná přední vidlice, klasická geometrie rámu a cyklistické klipsny nedělají z tohoto velocipedu, obzvlášť v jízdě po hladkém asfaltu, žádného "horského šneka".
Proč tento testZáměrně jsme srovnali v našem laickém testu nesrovnatelné. Šlo nám o to ukázat, jaké "nářadí" závodníci sedlají a nakolik je či není rozdíl mezi "obyčejnou" a závodní cyklistikou propastný. |
Proti němu stavím pýchu moderní cyklotechniky, nejnovější závodní silniční kolo Trek Madone 6.7 SSL za 170 000 Kč. Na tomto stroji právě nyní jedou Tour de France například slavní bratři Schleckové z Lucemburska a Švýcar Cancellara z týmu Leopard Trek, či Němec Klöden ze stáje RadioShack. Abych byl úplně přesný, testovací kolo se přeci jen trošku liší. Má "obyčejné" skandiové ráfky, zatímco závodní speciály na Tour de France (Trek Madone 6.9 SSL) mají lehčí ráfky karbonové a cena jednoho kola tak hravě přesáhne 200 000 Kč.
Staré horské kolo
Závodní kolo Trek Madone
Od začátku je jasné, že to bude nerovný boj. Ale každého určitě zajímá, nakolik nerovný? Udělá moderní technika opravdu propastný rozdíl? Úsek z křižovatky hlavní silnice spojující pražské Komořany se Zbraslaví k obci Točná je dlouhý něco přes 2 kilometry a má převýšení přibližně 120 metrů. Kolik minut nebo vteřin bude rozdíl? Schválně pojedu na obou kolech dvakrát, jednou pomaleji a pak rychleji, dohromady tedy čtyři jízdy. Abych nezvýhodňoval to či ono kolo, pokusím se řídit při jízdě nejen pocity, ale i tepovou frekvencí.
První díl testu jsem se rozhodl jet na cca 75-80 % maximálního výkonu. Začínám na starém obyčejném kole i proto, aby supermoderní technika neměla od začátku výhodu. Musím říci, že první pocit není špatný. Kolo je v dobrém stavu, slušně přehazuje a úzké pláště dobře odvalují. Troufám si říci, že toto staré kolo, byť váží 13-14 kilo, by možná stačilo i modernějším horským strojům. Nahoře stopky ukazují 8 minut 35 vteřin.
Po patnáctiminutové pauze sedlám Trek Madone. Kolo jsem už předtím pochopitelně vyzkoušel. Rám, vidlice, řídítka i sedlovka z karbonu, plus nejmodernější komponenty Shimano Dura-ace a Bontrager dávají tomuto superstroji váhu pod 7 kg. Váhový rozdíl je do kopce hodně znát. Navíc špičková geometrie, tuhost a pevnost rámu. V každém šlápnutí je cítit přesnost, rychlost a výbušnost. Bicykl je ostrý jak nabroušený nůž, ale neovládá se zas tak snadno a není také extra komfortní. Prostě závodní nástroj. Ale nahoře jsem za pouhých 7 minut a 25 vteřin. Rozdíl je tedy 1 minuta 10 vteřin.
Ve druhé části testu se snažím jet mírně pod hranicí maxima, řekněme blízko k 90 % maximálního výkonu. Vyrážím opět nejdříve na obyčejném kole a teprve teď cítím, jak "nejedu". Chvílemi mi připadá, že skoro stojím. Zdrcující pocit. Přesto jsem nahoře o 15 vteřin rychleji než na stejném kole při první jízdě - přesně za 8 minut 20 vteřin.
Druhá jízda na Treku Madone, čtvrtá a celkově poslední, mi připadá jak svezení ve ferrari oproti trabantu. Nahoře jsem za 7 minut 6 vteřin, tentokrát o 1 minutu a 14 vteřin rychleji.
Co bude příštěV dalším pokračování příští týden si povíme něco o přípravě na zkušební projetí 19. etapy Tour de France z městečka Modane přes bájný vrchol Galibier (2 645 m) do horského střediska Alpe d´Huez (jede se 22.7.). Měří sice "jen" 109,5 km, ale bude na Tour jednou z nejtěžších. Jsou na ní dvě horské prémie mimo všechny kategorie a prakticky jediný kilometr tu nevede po rovině. Celkově se nastoupají téměř tři km. |
Někomu se rozdíl nemusí zdát propastný. Co to je minuta a pár vteřin? Zkusme to však přepočítat na hypotetickou 200km etapu Tour de France. Je to samozřejmě velmi hrubé porovnání, ale propast v technice dává při zprůměrovaném rozdílu z obou jízd - 1 minuta a 12 vteřin - na cca 2 kilometry skoro šokující výsledek. Na 200 km by byl rozdíl plné 2 hodiny! To je asi třetina času, který profesionálové stráví během takové etapy v sedle. Špičkový závodník navíc umí "vydolovat" z moderního stroje víc a maximálně na něm také snížit odpor vzduchu. Skutečný rozdíl by proto byl podle mého názoru ještě markantnější.
