"V první půli jsme předváděli ustrašený výkon. Liberec svou technikou i pohybem jasně dominoval. Musíme poděkovat brankáři Křížkovi. Dostal sice tři góly, ale předváděl vynikající zákroky." Pak se jeho svěřenci zlepšili. "Celkově musím za druhý poločas kluky pochválit," uvedl. "Čtyři minuty před koncem jsme dokonce konečně sahali venku po třech bodech. Jsem rád, že jsem se rozloučil takovým výsledkem. Určitě si to budu pamatovat."
VIDEO: podívejte se na sestřih zápasuUtkání Liberec - Č.Budějovice ve videoreportáži |
Půjdete s hráči kromě oficiálních loučení se sezonou na pivo?
Měli jsme společný oběd s panem Procházkou (předseda dozorčí rady klubu). Tam byli všichni hráči a realizační tým. Večer jsme šli s realizačním týmem na pivo. S hráči se to před zápasem v Liberci nehodilo. Po zápase v Liberci se posunula dovolená a sezona skončila. Zbylo to na podání ruky. Chtěl jsem ještě začátkem týdne po Liberci být s týmem, ale program se změnil. Určitě něco hráčům dám do kabiny. Jako se to dělá při jiných příležitostech. Kuřata nebo něco podobného. Moc jsem to neměl rád, ale teď jsem souhlasil.
Co říkáte na cíle klubu o záchraně, vyřčené tiskovým mluvčím na tiskové konferenci před ligou?
Abychom před začátkem ligy říkali, že cílem je záchrana, to také dopředu říkáme, že jsme malí. Také to tak dopadlo. Hráli jsme o záchranu. Tím ze sebe nechci smývat vinu. Zodpovědnost za tým, jeho výkony a výsledky beru na sebe. To je jednoznačné.
Která ze dvou sezon u mužstva se vám více zamlouvá?
V té první to bylo složitější. Přišel jsem po devátém kole, kdy jsme měli šest bodů a před sebou ne moc dobrý los. Na jaře jsme dvě kola před koncem ligy záchranu zvládli. To bylo příjemné a s tím jsem sem přišel. Ze dne na den, kdy mě oslovil Karel Poborský a to mužstvo jsem v té době tak dobře neznal.
Co druhá sezona?
Ta mě spíš mrzí. Byla možnost s tím mužstvem pracovat. Možná jsem měl více tlačit na vedení na oživení kádru. Tohle je klub, který má vyrovnaný rozpočet a výplaty byly včas. Ale v přestupové politice je zdrženlivější. Prioritou je výchova a zařazování mladých hráčů do ligového týmu.
Takže jste na příchody nových hráčů tolik netlačil?
Přiznám se, že jsem si myslel, že se můžeme pohybovat v klidnějších patrech tabulky i s tímhle kádrem. Věděl jsem, že je tu dost starších hráčů, a myslel jsem si, že bychom měli těžké zápasy zvládat.
Ten ročník jste zahájili dobře.
Před sedmým kolem jsme byli s Plzní a Olomoucí jediný neporažený tým v lize. To bylo v pořádku. Obrat nejspíš nastal po zápase doma, kdy se nám povedlo porazit Spartu jedna nula. V tom zápase se zranil Benát a zároveň odešel stoper Jarabica. To nám sestavu trochu narušilo. Začaly problémy s nedostatkem hráčů.
Pak ale přišli dva stopeři.
Přišel Lencevič a čekali jsme na Lengyela, se kterým jsme byli v kontaktu delší dobu. Přišel za další týden. Najednou jsme tu měli dva stopery. Mělo to být posílení, ale ukazovalo se, že to není to nejlepší řešení. Hráli jsme systém čtyři pět - jedna. V sestavě bylo dostatek defenzivních hráčů. Přesto jsme propadali v obraně a do útoku, hlavně na hřištích soupeřů, jsme nebyli nebezpeční.
Poznamenalo to hru mužstva?
Utkání na Slovácku a hlavně v Příbrami byla hodně nevydařená. Podávali jsme nevyrovnané výkony. Se silnými týmy jsme dokázali odehrát velmi dobré utkání a naproti tomu s těmi papírově slabšími jsme propadali.
Doma se vám ale docela dařilo.
Porazili jsme tu Spartu, Jablonec, Ostravu. Jeden z cílů, abychom doma hráli atraktivní fotbal a vyhrávali, se naplňoval. I když ne vždycky byl výkon atraktivní. Ale záměr se dařil. Teď na jaře jsme neprohráli ani jednou doma. Nespokojenost byla s herním projevem a výsledky venku.
Když to zhodnotíte z toho pohledu?
Určitě byl špatný výkon v Hradci a v Jablonci. Ten nás přehrál svojí kvalitou. Ale to byly dva zápasy, které venku nevyšly. Zápas v Plzni byl velmi dobrý. Sahali jsme tam po bodu. V Ostravě nebyl špatný. V Brně jsme uhráli bod a také jsme tam předvedli velmi dobrý výkon. Měl jsem pocit, že se naše hra zlepšuje a mohlo se začít něco dál formovat. Ale přišlo rozhodnutí vedení, že bude tahle změna. Končí mi smlouva a musím to respektovat.
Změnili jste rozestavení.
Teď jsme hráli 4 - 4 - 2. Hráli jsme ofenzivněji. Naše výkony měly stoupající tendenci a věřil jsem, že bychom se ještě zlepšovali.
Budete odcházet od rozdělané práce, jak se říká.
Tak to chápu. Jsem tu rok a tři čtvrtě, což je na přespolního trenéra dost dlouhá doba. Ale myslím, že jsem měl tomuto týmu ještě co nabídnout.
Na zdejší poměry jste vydržel dost dlouho.
Rozhodnutí vedení klubu respektuji, protože mi končí smlouva a klub mi ji neprodloužil.
Kam byste zařadil angažmá v Českých Budějovicích ve své kariéře kouče?
Dlouhou dobu jsem působil v roli asistenta. Ve Spartě nebo sedm let u národního týmu. Jako hlavní trenér jsem začal působit na Kladně. I tam to byl boj o holý život, o záchranu. Pak bylo období, kdy jsme začali stavět mužstvo v Plzni. Začali tam přicházet hráči, kteří teď vybojovali titul. Přivedl jsem Horvátha. Potom přišel Rezek, Limberský, Kolář. U toho začátku jsem byl. Bohužel, výsledky nebyly hned a trpělivost vedení nebyla taková, abych zůstal. Po odchodu z národního týmu mě oslovily České Budějovice. Těch štací hlavního kouče není tolik.
Vy jste do Plzně přivedl záložníka Horvátha?
Tehdy se mě pan Kříž ptal, jestli to není problémový hráč. Jestli ho zvládneme v kabině.
Řekl jste, že ano?
Pavla jsem znal. Je to šoumen, ale když jde na trénink nebo na plac (hrát zápas), je to profík.
Kam tedy zařadíte působení v Českých Budějovicích?
Budu na něj rád vzpomínat. Určitě jsem si rozšířil okruh přátel. Rád se sem budu vracet a ty lidi tady zase rád uvidím. I když si myslím, že odcházím v půlce, nejsem zatrpklý. Je to prostě život fotbalového trenéra. Nepovažuji to angažmá za nepovedené. Chtěl bych poděkovat nejen hráčům, ale i mým kolegům a lidem, kteří v klubu pracovali.
Vypadáte, že jste pořád dobře naladěný. Naštvalo vás tu někdy něco?
To je věcí! To jsou běžné věci. Někdy jsme se poškorpili, pohádali. To k tomu patří. Jsem pozitivně naladěný. I když ty dva roky tady nebyly jednoduché a pořád se pracovalo pod tlakem. Na vás to ale nemůže být znát. Bylo někdy složité udržet si náladu před klukama. Noci byly i bezesné.
Naplnily se vaše představy o působení v místním klubu?
V první sezoně se moje představy naplnily. Podařilo se nám zachránit České Budějovice v lize. To byl hlavní úkol. Ve druhé sezoně se mé představy naplnily zčásti. Věřil jsem, že budeme dosahovat lepších výsledků i výkonů. Přesto si myslím, že i v této sezoně tam byla spousta pozitivních věcí.
Které například?
Závěr sezony jsme nakonec zvládli velmi dobře i přes problémy, do kterých jsme se v průběhu jarní části dostali. Aby mohl člověk naplnit představu klubu o výchově mladých, bylo třeba hrát někde uprostřed tabulky. Nebýt tolik pod tlakem. Zařazovat mladíky, pracovat s nimi. Bohužel, nedařilo se nám tolik, aby to bylo tak snadné.
Vybavíte si zápasy, které se vám nejvíce povedly?
Rád budu vzpomínat na ty dva, kdy jsem přišel. Vyhráli jsme v Brně a pak se střížkovskými Bohemians doma. Dali jsme v nich šest gólů. Krásné bylo, když se nám podařilo porazit Spartu a stadion bouřil. Určitě byly i další povedené zápasy. Třeba s Jabloncem, Ostravou.
Co ty nepovedené zápasy?
Pořád budu mít před očima Příbram. Prohráli jsme tam dva nula, ale byl to hlavně náš špatný výkon. Dodneška ho nechápu a za ten výkon se stydím. To bych nejraději z mého působení tady vymazal, když si na to vzpomenu.
Vedení klubu na vás tlačilo, abyste zařazoval mladé hráče. Šlo to?
Jako v každém klubu je snaha zařazovat mladé hráče a pracovat s nimi. U nás se postupně dostali do základní sestavy Ondrášek, Stráský, Nitrianský a v závěru soutěže hráli i Bakala, Michal Petráň, František Němec.
Byli tu hráči, kteří vás zklamali?
Skladbě týmu pořád něco chybělo. Agresivita ve středu pole. Větší emoce. I když tu bylo dost starších hráčů, pořád jsme nemohli najít toho, který by na sebe vzal odpovědnost. Nebyl to ani Otepka, ani Horejš, i když k tomu byli nejblíže. Chyběli nám agresivnější hráči a v dnešním fotbalu to bez nich nejde. Ať už je to playmaker (tvůrce hry), nebo defenzivní záložník. Musí být i s emocemi. I když je jich málo. Přibližovali se k tomu Horejš i Otepka. Ale nebylo to úplně ono.
Kterému hráči tady věříte, že se nejvíce prosadí?
Vždycky to záleží na hráčích. Jakou mají motivaci, jaké představy, jaký cíl. Teď se dostává do formy Nitrianský, který nastoupil za nově se tvořící jedenadvacítku. Předpoklady má. Myslím si, že se prosadí. Dnes jsou mladí žádaní. Ondrášek dal deset gólů za tým, který je na spodku tabulky. Velký bojovník je Stráský. Ve dvojici s Ondráškem je strůjcem projevu v útoku. Je to jedna z lepších dvojic útočníků v celé lize.
Které hráče máte radši? Ty, co mají jednou skvělou formu, a podruhé nezahrají, nebo ty, kteří nezáří, ale mají stálou výkonnost?
Chtěl bych, aby zářili a měli stálou výkonnost. Jsou zápasy, které se hráčům nepovedou, nevyjdou jim. Ale musí být vidět, že bojují. Mám rád hráče, kteří jsou charakterově zdraví, s emocemi. A jsou to vítězné typy.
Za vás moc nehrál Petr Šíma. Co mu vyčítáte?
Pokud Petr dostal příležitost, byl to průměrný výkon. Nepřesvědčil mě o tom, že by měl hrát stabilně. I když jsem mu ze začátku věřil a dostával příležitosti, chyběla mu na té straně rychlost. Možná odnesl to, že jsme hráli systém 4 - 5 - 1, kdy jsme chtěli ostřejší a rychlejší kraje. Zkoušeli jsme ho v přípravě i na levém beku. Tím neříkám, že je to špatný fotbalista.
Před vámi hrával často. Má dobrou střelu, umí dlouhé auty.
Samozřejmě, že přednosti má. Jako každý jiný. I nedostatky. Jeho levačka je určitě skvělá. Byl hráč s emocemi, někdy je až přeháněl. Možná jsem mu křivdil.
Černák už skončil?
Už tu není. Smlouva mu skončila a klub mu nabídl, že může odejít.
Kde byste kádr posílil?
Teď, když tu končím, je to otázka pro mého nástupce.
Litujete tady něčeho?
Vždycky si to člověk hodnotí. Nikdo není neomylný. Udělal jsem několik chyb, které bych teď už neopakoval. Spolupráce, komunikace. Ale nechtěl bych to rozebírat.
Kam povede vaše cesta? Co chcete dělat, až odtud odejdete?
Nejprve si chci odpočinout na dovolené. Nabrat síly a připravit se na novou práci.
