Historické setkání Rogera Waterse s Davidem Gilmourem na Zdi světoví fotografové nezaznamenali. I oficiální stránky Rogera Waterse si musejí vystačit se záběry fanouškovských mobilů.

Historické setkání Rogera Waterse s Davidem Gilmourem na Zdi světoví fotografové nezaznamenali. I oficiální stránky Rogera Waterse si musejí vystačit se záběry fanouškovských mobilů. | foto: www.rogerwaterstours.com

HUDEBNÍ GLOSÁŘ: Pink Floyd málem zbourali O2 arenu. Bohužel londýnskou

  • 5
Dnes o tom, co se stalo v Londýně, o (ne)doceněných počinech velikána, o kouřových signálech z Trutnova a o koncentraci talentů kolem Koubka.

Předcházející Hudební glosář najdete zde

Členové Pink Floyd se sešli na představení The Wall v londýnské O2 aréně

Hudební zprávou dne je bezpochyby čtvrteční znovusjednocení pozůstalých pohrobků "klasické sestavy" Pink Floyd v rámci Watersovy The Wall v londýnské O2 aréně. Při Comfortably Numb se místo Davea Kilminstera, který jede celé turné, objevil na vrcholku Zdi David Gilmour a dopřál Londýňanům to, co chybělo některým českým fanouškům, totiž svůj nezaměnitelný kytarový tón a citlivou ruku v kytarovém sóle. Ve finále na Outside The Wall přišel Gilmour s mandolínou, přidal s tamburínou i Nick Mason a nadšení prý nebralo mezí. Napadá mě, co by se asi stalo, kdyby se něco takového odehrálo před měsícem v pražské O2 areně. Myslím, že by Češi během pár minut nadšením vyřešili táhnoucí se problém s Hušákovou haluznou její bujarou likvidací. I fanatismus by mohl nést sladké ovoce.

Obálka časopisu Rolling Stone

K Mistrovým nadcházejícím sedmdesátinám (24. května) uspořádal časopis Rolling Stone anketu mezi vlivnými kulturními osobnostmi na téma Nejlepší píseň Boba Dylana. I kdyby tomu tak ve skutečnosti podle počtu hlasů nebylo, v plátku toho jména samozřejmě nemohla zvítězit jiná než Like A Rolling Stone, to dá rozum. Zajímavé je, že hlasující zcela oslyšeli Dylanova skvělá alba z posledních let. Sice tam, pravda, nejsou takové na první poslech jasné hitovky jako A Hard Rain's A-Gonna Fall, Tangled Up in Blue, Just Like a Woman a All Along the Watchtower (spolu s vítěznou písní první pětka), ale krásných songů je tam přece dost a dost. Ještě že vznikají i nejrůznější žebříčky "nedoceněných" písní. Rolling Stone ostatně z Dylanovy bohaté tvorby také jeden přičinil.

Geronimo

Indiáni z trutnovského Open Air Music Festivalu napsali "Velkému černému otci z Bílého domu" Baracku Obamovi, že je – stejně jako jejich soukmenovce z amerických rezervací – pobouřilo pojmenování akce proti Usámovi Bin Ládinovi Geronimo. Tak se totiž mimo jiné jmenuje agentura, festival od začátku pořádající, a postava apačského náčelníka je součástí loga festivalu. "Nazvat zásah proti teroristovi a masovému vrahovi al-Káidy jménem významného apačského náčelníka a válečníka hájícího svá území a práva Geronima považujeme za dehonestující a urážející všechny původní obyvatele Vaší země," píší. Martine Věchete a spol., nenapadlo vás, že se ta akce mohla jmenovat tak, jak se jmenovala, třeba i proto, že se v boji proti islámskému terorismu právě USA cítí jako "válečník hájící svá území a práva"? A nemají na to ti Američani, ať bílí, černí nebo rudí, po 11. září tak trochu právo?

Václav Koubek

V pondělí jsem si zašel do Lucerna Music Baru na 3 333. koncert Vaška Koubka. V hledišti převládali muzikanti, kteří se postupně, většinou na jednu písničku, výjimečně na dvě, trousili na pódium, aby posléze zase sestoupili mezi lid a bavili se často s kolegy, se kterými se nejspíš léta neviděli. Písničkáři několika generací od žijících klasiků Hutky, Třešňáka, Petra, Voňkové či Janoty (netypicky za klávesami!) až po "svěženky" typu Kamberské či Palkové sestavili dohromady neuvěřitelnou "tvůrčí úderku", jakýsi mozkový, či spíš talentový trust, který jsem v tak husté koncentraci už hodně dlouho (a bůh ví, jestli vůbec kdy) nezažil. Za tenhle organizátorský počin hluboko smekám, Václave.