"Nebyl to pro mě šťastný návrat. Druhý gól beru na sebe," uznal zklamaně. Přednost dostal před Petrem Drobiszem, ale šanci, na kterou čekal dlouhých devět měsíců, nevyužil.
Jak jste si po zápase vyčistil hlavu?
Hned po příjezdu domů jsem šel se psy ven. Snažím se na prohraný zápas nemyslet, ale moc to asi nepůjde.
Zkuste to až po našem rozhovoru, prosím. Do ligové branky jste se postavil po devíti měsících a znovu v Edenu. Ale jako v ráji jste se asi necítil, že?
Já jsem se cítil dobře. Před zápasem jsem byl trochu nervózní, ale pak už vůbec. Akorát jsem dostal dva góly, což je blbý.
Zvlášť, když vás poprvé překonal spoluhráč Kučera.
Ani jsem to pořádně neviděl, bylo to strašně rychlé. O poločase jsem se ujišťoval, jestli to dal on. A říkal, že jo. Byla to náhoda. Radim už nevěděl, kam má dát ruce, nohy.
Při druhé brance jste ale chyboval vy, nevyběhl jste na vysoký míč. Spoléhal jste na obránce Vepřeka, že souboj se Škodou zvládne?
Byla to svíčka, do které jsem asi měl jít. Po zápase jsem si to v hlavě probíral pořád dokola. Nešel jsem tam, protože jsem se spoléhal na Vepřeka, že Škodu nějak odcouvá a já si když tak posbírám odražený balon. Bohužel byl Škoda silnější v souboji. S nůžkami jsem už nic dělat nemohl, ale měl jsem tomu předejít výběhem a takhle by to nemohl trefit.
Na utkání jste poprvé cestovali vlakem. Nenabourala vám změna zažité rituály, na které bývají brankáři hákliví?
To vůbec. Pendolinem se jelo dobře a hlavně rychle. Cesta trvala něco přes dvě hodiny. Posnídali jsme a dorazili do Prahy. Bylo to příjemné. Mohli jsme se ve vlaku i projít. Zato zpátky jsme už jeli autobusem a veselo po prohře nebylo.
Z návratu do branky tak dobrý pocit mít nemůžete.
Nemůžu. Minimálně na remízu jsme měli a druhý gól se bohužel nepovedl mně. Určitě to pro mě nebyl šťastný návrat do branky.
Video: podívejte se na sestřih zápasuUtkání Bohemians 1905 versus Olomouc ve videoreportáži |
Přitom jste na něj čekal dlouho. Předtím jste odchytal v sezoně jen tři zápasy, dvakrát s čistým kontem.
Tím víc mě to mrzí, protože si myslím, že jsem ze začátku nechytal špatně. Bohužel se trenér rozhodl pro Petra Drobisze, asi to chtěl ustálit. Čekal jsem dlouho a pro brankáře není taková pauza příjemná. Chytal jsem po dlouhé době a musel to zvládnout, aby mě trenér v dalších zápasech znovu postavil. To se mi úplně na sto procent nepovedlo.
Drobisz na jaře často chyboval. Neříkal jste si, že šance měla přijít dřív?
Já samozřejmě čekám na šanci od trenéra. Cítím, že jsem ji mohl dostat – a teď jsem ji dostal. Jsem na čekané.
Tak se dá shrnout vaše dosavadní působení v Sigmě. Jste trpělivý člověk?
Vždycky je tady nějaký dobrý zkušený gólman a trenér na zkušenost sází. Peťa Drobisz má skvělé přípravy, takže pokaždé trenér vsadil na něj. Já byl vždy ten v povzdálí. Šanci dostávám až v průběhu sezony a to není jednoduchý. Mým cílem bude, abych se do branky dostal od začátku sezony a nikoho do ní nepustil.
Trenér Psotka by vám dal zřejmě na jaře příležitost už dřív, ale řekl, že jste neměl v MSFL odpovídající výkonnost.
Mně se hlavně nepovedl v béčku začátek - první dva zápasy. Potom jsem už chytal dobře, dostal se do pohody a to byl zřejmě důvod, proč mě tam trenér v neděli postavil. Předtím to nechtěl riskovat, když jsem nechytal za béčko stoprocentně. Rozhodl se až teď. A já se cítím dobře.
Máte spolu dohodu, jestli vás bude v závěru sezony s Drobiszem střídat?
Moc jsme se o tom nebavili. Hrajeme ještě pohár, bylo hodně zápasů, takže trenér chtěl asi zátěž rozložit na víc hráčů. Myslím, že chtěl, aby si Petr Drobisz odpočinul před pohárem, který je hodně důležitý.
Ani po letech nepřestáváte věřit, že se prosadíte v mateřském klubu?
Pořád věřím, že zápasů budu chytat víc a víc.
