Když v srpnu v roce 2008 ve Frankfurtu zemřel Richardův otec Matze, chovatelé spolu s evropským koordinátorem pečlivě řešili, jak jej nahradit. Nakonec vybrali Viatua, mladého a klidného samce z Basileje, jenž už ve svých sedmi letech zplodil se svou poloviční sestrou zdravou a čilou samičku Chelewu.
Frankfurtské gorily ale mladého samečka nepřijaly. Dvě mladší samice Ruby a Dian se s ním postupně smiřovaly. Ale dominantní Rebecca, matka samce Richarda z pražské zoo, a starší Jule vytvořily doslova koalici, takže konflikty ve skupině se stále hrotily.
Richardova matka Rebecca si prohlíží šrámy, které utržila v soubojích s Viatu.
Ruby, matka mláděte, které Viatu zabil. Po jeho smrti podlehla střevní infekci.
Viata chovatelé dvakrát oddělili, protože byl velmi agresivní především vůči mláďatům. Rebečin mladší syn Nasibu kvůli němu musel být ve dvou letech od matky odebrán, což mu zachránilo život. K tragédii ale bohužel stejně došlo.
V srpnu 2009 Ruby porodila, Viatu ale své vlastní mládě okamžitě zabil. Po několika týdnech i sama Ruby podlehla vyčerpání a střevní infekci. Navzdory dramatickému počátku se ale nakonec situace v rodině začala uklidňovat.
Po smrti mláděte se Viatu začal chovat jako dospělý samec a konfliktů ubývalo. Podle chovatelů byla příčinou jeho agresivity silná potřeba ukázat samicím, kdo je tu pánem, a vytvořit si tak ve skupině definitivně pozici vůdčího samce.
Dian s Viatuovým synem v prosinci 2010
Narození dalšího mláděte potvrdilo správnost této úvahy. Dvaadvacetiletá Dian přivedla v prosinci 2010 na svět svého prvního potomka, samečka Quembo. Viatu se k němu i k samicím chová mírně a laskavě a ony ho respektují.
Začlenění nové gorily se nedá uspěchat
I ve volné přírodě trvá nejméně rok, než je nově příchozí samice považována za právoplatného člena tlupy. Zoologické zahrady se musí snažit v umělých podmínkách tento přirozený průběh co nejlépe napodobit. Vždy je to velmi dlouhý, složitý a citlivý proces, o to obtížnější, že v něm často účinkují i gorily, které byly při svém vývoji a výchově nějak ovlivněny člověkem.
Změny ve složení gorilích rodin jsou v přírodě přirozeným jevem a jejich studiem se zabývá řada vědců. Pro jejich plné pochopení je ale třeba sledovat gorilí rodiny po generace. Zajímavý příběh zaznamenal primatolog Michael Stucker, který se věnuje pozorování goril v Kongu. Najdete ho v úvodním videu tohoto článku.
Ve volné přírodě mladé samice opouštějí svou rodinu ve věku kolem osmi až deseti let, ale někdy to udělají i starší samice. Dokonce i stříbrohřbetý samec někdy svou skupinu opustí, může být například vytlačen jiným samcem.
Připomeňte si první dny po příchodu samice Bikiry do Prahy loni v prosinci v článku s videem Gorilí samec Richard si vedl výborně, všichni ho chválí.
8. prosince 2010 |
