CIA se dostala na stopu bin Ládina i díky mučení vězňů z Guantánama

  • 730
Na stopu prominentního kurýra al-Káidy abú Ahmada Kuvajtího, který dovedl agenty až do úkrytu Usámy bin Ládina, přivedli CIA vězni z Guantánama. Jenže ti mohli podle některých expertů klíčové informace prozradit až po použití waterboardingu - kontroverzní metody, kterou mnozí označují za mučení.

Bez svědectví kurýra Abú Farádže Libího, Hasana Ghula a údajného strůjce teroristických útoků z 11. září 2001 Chálida Šajcha Muhammada, kteří pykají na Guantánamu, by zřejmě hon na Usámu bin Ládina pokračoval ještě dlouhá léta.

O Kuvajtím coby blízkém člověku z bin Ládinova okolí se američtí vyšetřovatelé dozvěděli krátce po útocích z roku 2001, když vyslýchali první zatčené.

Smrt Usámy bin Ládina

Muhammad se při výslechu v roce 2003 poprvé přiznal, že Kuvajtího zná, ale mlžil, že by byl kurýr nějak spojený s al-Káidou. O rok později se podařilo v Iráku dopadnout Hasana Ghula a ten CIA prozradil, že Kuvajtí je bin Ládinův osobní kurýr.

V květnu 2005 lapili Američané Abú Farádže Libího, který se měl s Kuvajtím pravidelně stýkat a také žít v pákistánském Abbottábádu. Ten sice přiznal, že rozkazy dostával prostřednictvím kurýrů, ale okatě popřel, že Kuvajtího zná. Vyšetřovatelům začalo být jasné, že cesta k bin Ládinovi vede přes Kuvajtího.  

Vypátrat kurýra trvalo roky

Trvalo jim ale roky, než se k bin Ládinově úkrytu přes Kuvajtího dostali. Až před čtyřmi lety definitivně potvrdili jeho identitu. O dva roky později vytipovali region, kde se ukrýval. Ale až loni v srpnu vysledovali jeho dům v Abbottábádu.

Kuvajtí tehdy udělal osudnou chybu, když zvedl telefon a hovořil s člověkem, jehož hovory americká rozvědka monitorovala. Nebyl sice tehdy přímo v bin Ládinově skrýši, ale telefonoval nedaleko. Agenti potom dům bedlivě střežili. Nikdo do domu nevcházel ani z něj nevycházel. 

Bin Ládinovi pobočníci měli zakázáno používat mobilní telefony i počítače. Do budovy nevedly telefonní linky. Dovnitř se dalo dostat jedině přes dva zabezpečené vstupy. Aniž by měli jistotu, nabyli zpravodajci dojmu, že právě zde je šance dostat bin Ládina. V polovině února bylo jasné, že se za zdmi skrývá někdo významný. V neděli pak provedli operaci.

Informace zřejmě získané i díky waterboardingu

Celá operace se nakonec zdařila, ale nyní se zvedají hlasy, že metody, kterými se agenti dostali k prvotním informacím o kurýrovi Kuvajtím, nebyly úplně čisté. Někdejší agent Marty Martin se honu po bin Ládinovi účastnil několik let a říká, že na pondělnímu úspěchu má lví podíl právě to, zač je CIA tak kritizovaná.

Bin Ládinova manželka při útoku nezemřela

Žena, která zemřela při operaci proti bin Ládinovi, nebyla jeho manželkou, jak se původně uvádělo, a bin Ládin ji nepoužíval jako svůj štít. Jeho manželka útok přežila se zraněními. Uvedl to americký činitel, který tak opravil původní informaci bezpečnostního poradce prezidenta Obamy Johna Brennana.

Zdroj: Reuters

Například Muhammad podstoupil waterboarding, kdy se u vyslýchaného vyvolává dojem, že se topí, celkem 183krát. To, že zná Kuvajtího, ale prý nepřiznal při waterboardingu, nýbrž později při standardním výslechu.

Amnesty International se nicméně znovu vyslovila proti používání této techniky. Jenže kontroverzní metody mají stále i své zastánce.

Paul Wolfowitz, bývalý náměstek ministra obrany Bushovy vlády, v pondělí prohlásil, že úspěšná operace proti Usámovi dokazuje hodnotu této vyslýchací metody. Waterboarding a techniky jako odpírání spánku či nucení stát v nepohodlných pozicích schválil podle ČTK tehdejší prezident George Bush po útocích z 11. září 2001.

CIA techniky používala na zajatcích v tajných věznicích mimo Spojené státy, které opustila v roce 2004. Následná odhalení vedla k obvinění, že se USA dopouštěly mučení. Prezident Barack Obama kontroverzní techniky krátce po nástupu do úřadu v roce 2009 zakázal.

Věříte, že po smrti Usámy bin Ládina bude ve světě bezpečněji?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 24. května 2011. Anketa je uzavřena.

NE
NE 8977
ANO
ANO 1287

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video