Kanaďan s knírem řídil české reprezentaci čtvrtfinále, semifinále i finále na olympiádě v Naganu a v sobotu pískal svůj poslední zápas v základní části NHL. Skončila tak jeho sedmadvacetiletá kariéra a všichni ho do penze vyprovázejí s úctou.
V zámoří se rozhodčím říká zebry (kvůli pruhovaným dresům). Jistě, i taková kapacita jako McCreary po sporném verdiktu slýchávala nevrlé bučení a naštvané poznámky hráčů. Respekt však vůči němu mají snad všichni lidé, kteří se v uplynulých desetiletích objevili v NHL.
Třeba čeští útočníci Robert Reichel a Martin Straka vzpomínají na jeho schopnost neplést se do vývoje zápasů. "Nechal nás hrát, zbytečně nevylučoval, i díky němu se v Naganu rozhodovalo ve hře pět na pět," říká Reichel.
Pětapadesátiletému McCrearymu v úterý vstoje aplaudovalo publikum ve vyprodané montrealské aréně. Před úvodním buly utkání Canadiens proti Atlantě si jako obvykle hodil pukem jako mincí a šel na věc.
"Ve třetí třetině jsem přehlédl faul vysokou holí a diváci na mě pořádně bučeli," řekl. "Po zápase mi však hráči přišli potřást pravicí."
S profesí se loučil už loni, ale šéfové ho přemluvili, aby vydržel ještě sezonu. V březnu na něj začala útočit nostalgie. "Když víte, že vstupujete do haly naposledy, uvědomujete si, že konec je blízko," popsal McCreary pro oficiální stránku NHL. "A uvědomujete si, kolik krásných chvil jste díky hokeji zažili."
McCreary poprvé pískal v nejlepší lize světa v listopadu 1984 střetnutí Washington – New Jersey. A právě proto chtěl svou kariéru uzavřít tam, kde začala. "Je mi ctí skončit právě tady," řekl. "Myslím, že to byl zábavný večer pro všechny."
V souboji Capitals a Sabres se málo vylučovalo. "Pochvalte za to hráče, byl to jejich zápas," pravil McCreary. Při výluce v NHL v ročníku 2004/05 pomáhal v sousedově firmě při instalování kuchyňských linek. V budoucnu by však měl vychovávat nové "zebry".
LOUČENÍ BILLA McCREARYHO
