Protesty v syrském městě Dará (23. března 2011)

Protesty v syrském městě Dará (23. března 2011) | foto: AP

Naštvaní Syřani pálí sochu Asada, městem Dará duní střelba

  • 32
Syřané po pátečních modlitbách vyrazili do ulic velkých měst a protestují proti vládě prezidenta Bašára Asada. V Dará, kde ve středu údajně zemřelo přes sto lidí, se znovu střílí. Demonstranti zapálili sochu Asadova otce Hafíze. Protestuje se i v metropoli Damašku.

Tisíce Syřanů se znovu sešly v nynější baště protestů, městě Dará, které leží na hranici s Jordánskem, aby daly najevo svou nevoli s vedením státu. Sýrii už jedenáct let vládne Bašár Asad, který nastoupil po svém otci Hafízovi.

A právě bronzová socha Bašárova předchůdce se v nedalekém Sanamínu stala terčem naštvaných demonstrantů, kteří se po pátečních modlitbách chystali do centra Dará. Podle svědků agentury Reuters ji zapálili. Takřka okamžitě na ně začali pálit vojáci a nejméně dvacet lidí zabili.

V Dará roste napětí. V ulicích, kde se srotilo na padesát tisíc lidí, se ozývá střelba z těžkých zbraní. Už ve středu prý policie s armádou v Dará a okolí zastřelila přes sto lidí. (více zde)

Syřané se stejně jako řada obyvatel jiných arabských států inspirovali úspěšnými revolucemi v Tunisku a Egyptě. Kromě Dará se po modlitbách sešli demonstranti i v metropoli Damašku. "Sýrie, to je Dará! Obětujeme se pro tebe, Dará! Bůh, Sýrie, svoboda, to je vše!" volali tamní protestující, které rozháněla tajná policie. Nejméně tři lidé zemřeli, napsala Reuters.

Bašár Asad ve čtvrtek, po počáteční neústupnosti, nabídl zrušení výjimečného stavu a změnu zákonodárství tak, aby mohly vedle vládní strany Baas vzniknout strany další, a zvýšení platů veřejných zaměstnanců. Opozice to ale odmítla jako krok, který přišel moc pozdě.

Protesty vřou i Jemen a Bahrajn

Také jemenskou metropoli Sana´a zaplavily tisíce lidí. Kromě protivládních demonstrantů, kteří se už od poloviny ledna scházejí na náměstí u univerzity, v pátek do ulic vyšli i stoupenci prezidenta Alího Abdalláha Sáliha.

Ten k nim promluvil před prezidentským palácem a prohlásil, že je připraven odejít. Moc ale chce předat do "bezpečných rukou", ne odpůrcům. Sálih stojí v čele země na jihu Arabského poloostrova už 32 let.

Podle svědků agentury Reuters proti znesvářeným skupinám, které od sebe dělí asi čtyři kilometry, zasáhla armáda. Hrozí totiž násilné střety, takže vojáci dostali rozkaz, aby stříleli do vzduchu a rozháněli demonstranty z obou táborů. Od začátku nepokojů v Jemenu zemřelo na sedmdesát lidí.

"Budeme se rozhodně bránit, překonáme všechny překážky. Netoužíme po moci, ale chceme ji předat do bezpečných, nikoli úplatných a zbrklých rukou. Jsme proti střílení, a jestliže ustupujeme, pak proto, abychom se vyhnuli krveprolévání. Zůstaneme ale pevní," řekl prezident Sálih svým stoupencům před palácem.

Opozice zatím odmítla všechny Sálihovy ústupky a 1. dubna chce uspořádat pochod na prezidentský palác. Sálih v minulých dnech ztratil podporu některých armádních důstojníků a přestaly ho podporovat i některé dosud loajální kmeny. (čtěte zde)

Odpor proti němu vzrostl po nedávném policejním zásahu v Sana´a, při kterém zemřelo 52 demonstrantů. Parlament pak odhlasoval výjimečný stav a prezident přišel s dalším ústupkem - nabídl uspořádat předčasné prezidentské volby ještě letos. Řádný termín připadá na rok 2013. Sálih znovu kandidovat nechce.

Vře to však i v malém ostrovním království Bahrajn v Perském zálivu. Davy tamních nespokojených obyvatel se po modlitbách vydaly, i přes zákaz, k dalším protivládním protestům. Policie se je snaží rozehnat slzným plynem, informovala britská stanice BBC. Bahrajnci tvrdí, že si sunnitský panovnický dům Chalífů neuvědomuje, že lidé nemají strach zemřít a že mnozí s tím počítají. Nad malým ostrovním státem přelétávají od rána vojenská letadla.

V Bahrajnu jsou tahounem odporu proti králi Hamadovi bin Ísovi Chalífovi většinoví šíité. Protestovat se má na devíti místech. V Manámě má jeden z pochodů mířit k letišti, další k nemocnici. Akce ale na rozdíl od těch předchozích neorganizuje největší opoziční skupina Vifák, nýbrž mládež, která se svolala s pomocí internetu. Vifák neboli Sdružení národní muslimské dohody v prohlášení uvedlo, že nechce dát "vrahům další příležitost k prolévání krve".

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue