Jaké byly vaše první pocity, když jste se dozvěděl, že se nestanete předsedou ČSSD?
Úleva po devíti měsících.
Proč?
Tak dlouho trvala kampaň, takže jistě chápete, že vyhlášení výsledků znamená, že kampaň skončila. A já budu rád svůj volný čas, kterého budu mít jistě víc, věnovat především svojí rodině, která to v minulých devíti měsících nejvíce odnášela.
Oznámil jste, že budete usilovat o funkci statutárního místopředsedy...
Ano, už mě přišlo požádat asi sedm regionů o to, abych podepsal nominaci. Já jsem ji podepsal a budu se zcela vážně ucházet o funkci prvního místopředsedy ČSSD. Jestli platí, že ta strana má být jednotná, silná a sebevědomá, pak také předpokládám, že pan Sobotka, tak jak to naznačoval i před sjezdem, mě v této nominaci podpoří.
Pan Sobotka ale po svém vítězství nechtěl říci nahlas žádné jméno. Vyjádřil vám tu podporu alespoň mimo dosah kamer a mikrofonů?
Zatím nikoliv, protože nevím, zda tuší, že už jsem přijal nominaci na prvního místopředsedu a já ho k tomu vyzvu od řečnického pultu (Hašek to o chvíli později nakonec neučinil, pozn. red). Protože není možné, aby sociální demokracie tady slyšela něco o silné, jednotné a sebevědomé straně z úst pana Sobotky a pak následně, když má šanci něco udělat, tak mlčí. Takto se předseda strany nechová.
Pokud byste se stal statutárním místopředsedou strany, budete s předsedou táhnout za jeden provaz nebo ho budete spíš korigovat?
To nejde proti sobě. Budeme jeden tým, ale zcela jistě to bude i o svobodné a demokratické výměně názorů na různé záležitosti a hledání konsensu. A pokud budu zvolen a konsensus najdeme, tak ho budu podporovat.
