Václav Klaus | foto: iDNES.cz

Klausův úspěšný rok: místo Topolánka má „svou“ vládu a euru se nefandí

  • 403
Na konci osmého roku svého působení na Pražském hradě může být Václav Klaus spokojený. Má až nečekaně velký vliv na vládu, která loni vznikla. V politice už také není Mirek Topolánek, kterému nikdy nepřišel na chuť. S církví se shodl na řešení sporu o katedrálu svatého Víta. A stále větší podporu má jeho kritika eura.

"Pan prezident umí jako politik identifikovat podstatu problému jako první. Vystihl například to, že důchodovou reformu jsme nedokázali dobře společnosti vysvětlit. Jako politik je pro společnost užitečný a pro mě inspirující," řekl iDNES.cz ministr dopravy a faktický lídr Věcí veřejných Vít Bárta.

Právě na tom, jak Klausův kritický názor dokázal ovlivnit postoj Věcí veřejných k důchodové reformě, lze ukázat, jaký vliv na chování vlády Petra Nečase má.

Nejdřív se na podobě reformy a změně DPH shodli ekonomičtí ministři a pak i celá koalice, stačila ale prezidentova kritika a Bártova návštěva na Hradě a všechno je zase trochu jinak. Ministr dopravy a s ním i další lidé z VV říkají, že těžko mohou být pro něco, co nemá ani prezidentovu podporu.

Klause posílil Nečasův nástup do čela ODS a pak i jmenování jeho vlády

"Patronem Nečasovy koalice se stal prezident už když se u něj na Hradě před Vánocemi konala schůzka kvůli sporům o policejního prezidenta," míní politolog Ladislav Mrklas, který působí v institutu CEVRO a má blízko k ODS.

Prezident Václav Klaus přijal na Hradě zástupce vládní koalice. (21. prosince 2010)

Na smíru kvůli sporům o výměnu policejního prezidenta se vládní strany domluvily až u Klause na Hradě a odvrátily tak riziko krachu vlády, ještě než po loni schválených škrtech začala připravovat důležitější reformy - důchodovou, zdravotní a daňovou.

Posilování role Václava Klause, který v pondělí bilancoval osmý rok v úřadu hlavy státu a představil svou novou knížku, se dalo tušit už ve chvíli, kdy ODS vyměnila Mirka Topolánka a do čela strany se dostal Klausovi více nakloněný Petr Nečas.

Toho Klaus hned po jeho nástupu podpořil a svou přízeň vládě, kterou později Nečas vytvořil, dával i dál najevo. "Pokud si současná vládní koalice uchová elementární soudržnost, máme příležitost, která se již nemusí opakovat," řekl k chystaným reformám pravostředové vlády loni na podzim ve Sněmovně.

Kriticky se naopak stavěl k protestu odborářů a požadavkům nemocničních lékařů, kteří si ovšem zvýšení svých platů na vládě nakonec vynutili.

Klaus podle politologů zažívá úspěšný rok v politice

"Od okamžiku, kdy musel podepsat Lisabonskou smlouvu, což pro něj byla potupa, zažívá prezident Klaus šťastné období. Prožil podle mě politicky velmi úspěšný rok. Fakticky se stal součástí vlády a v některých ohledech ji i řídí," míní olomoucký politolog Pavel Šaradín.

"Dokonce se domnívám, že by na to jednou mohla ODS i doplatit. Petru Nečasovi by se mohlo stát to, co Mirku Topolánkovi," řekl iDNES.cz Šaradín. Zajímavé je proto podle něj Klausovo pondělní prohlášení, že chce zůstat ve veřejném životě i poté, až za dva roky na Hradě skončí.

"Klausovi v tuto chvíli hraje do karet to, že žádná ze čtveřice hlavních stran nijak nedominuje. ODS sestavila vládu, ČSSD ale ovládla senátní a komunální volby, ale prosadily se výrazněji i dvě nové strany TOP 09 a Věci veřejné a on do toho může vstupovat jako silný hráč," míní politolog Mrklas.

Kromě vlivu na současnou vládu si může Klaus přičíst za uplynulý rok i dva jiné, z jeho pohledu poměrně zásadní úspěchy. S novým pražským arcibiskupem Dominikem Dukou dokázal uzavřít spor o Svatovítskou katedrálu. Církev se přestala se státem soudit a katedrálu teď spravují společně.

Krize, která se převalila Evropou a zasáhla silně nejen Řecko a Irsko, také poměrně výrazně změnila nahlížení na Klausovy euroskeptické názory. Jeho názory na euro, které byly "mainstreamem" mezi českými i evropskými politiky velmi silně kritizovány, jsou náhle vnímány o dost jinak. Podle průzkumů veřejného mínění by teď politici v Česku euro prosazovali stěží, ale hlavně po tom nikdo nijak zvlášť nevolá.

"Pro mne to není žádné vítězství, ale důkaz problematičnosti celé evropské integrace," řekl Klaus v pondělí při bilancování osmého roku na Hradě.

Prezidentova veta příliš úspěšná nebyla, narazil i s přirovnáním kauzy Bátora k hilsneriádě

Sporných věcí a Klausových proher, ať už skutečných či domnělých, je za poslední rok o dost méně a nevypadají tak výrazně. Od začátku roku 2010 vetoval Klaus celkem deset zákonů, ale jen třikrát své veto využil úspěšně - to když zákony vracel až po volbách do Sněmovny a nemohl být přehlasován.

Mezi zákony, které tak spadly ze stolu, byl i zákon o loteriích, který by dal obcím právo zakázat na svém území videoloterijní terminály. Právě za tohle vítězství hazardní lobby, k němuž prezidentovo veto přispělo, sklidil Klaus kritiku i od některých politiků ODS, kteří vedou města a obce a problém gamblerů a heren musí řešit, ale přitom zatím efektivně nemohou.

Václav Klaus a Ladislav Bátora při demonstraci proti Lisabonské smlouvě (3. října 2009)

Za Klausovu prohru lze označit i to, když premiér Nečas kategoricky ministrovi školství Josefu Dobešovi zatrhl jmenovat náměstkem Ladislava Bátoru z euroskeptické iniciativy D.O.S.T, který před lety kandidoval za extremistickou Národní stranu, ale především má blízko k lidem z Hradu a prezident se ho silně zastal. Klaus si za to také vysloužil kritiku - od významných intelektuálů, médií i politiků - když Bátorův případ přirovnal k "hilsneriádě".

Stačilo ale pár dní a Klausův velmi kritický názor na důchodovou reformu, aby byla kauza Bátora byla spolehlivě překryta. Prezident určuje směr, kudy se bude dál ubírat česká politika.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue