Hrozily miliardové škody, hájil premiér Nečas u Ústavního soudu sociální škrty

  • 582
Porodné pro méně rodin, snížení dlouhodobé nemocenské i další sociální škrty, které prosadila vláda v parlamentu, obhajoval premiér Petr Nečas u Ústavního soudu. Způsob jejich schvalování napadla ČSSD. Nečas ústavním soudcům 45 minut vysvětloval, proč vláda své záměry prosadilo narychlo, v legislativní nouzi.

Ústavní soudci se rozhodli, že zatím verdikt nevyhlásí a odročili jednání na 22. února dopoledne.

"Pokud by Česká republika nebyla schopna předvést schopnost snižování deficitu veřejných financí, hrozilo snížení jejího ratingu. Hospodářské škody mohly dosáhnout až desítek miliard korun," řekl před tím premiér Nečas ústavním soudcům. "Kdo sledoval jednání Sněmovny a viděl obstrukce opozice, rozumí tomu, že jsme nemohli zvolit jinou cestu," vysvětloval už na podzim ve Sněmovně Nečas.

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nebyla hrozba neschválení státního rozpočtu dostatečným důvodem pro legislativní nouzi. "Přijímání státního rozpočtu není žádná mimořádná situace, to se dělá každý rok po desetiletí, po staletí," řekl Rychetský, když soudci zpovídali předsedu vlády.

"O kolik by se zvýšila škoda státu, pokud by byl zákon, který tu řešíme, přijat později?" zeptala se Nečase ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. "Šlo by o škody v řádu miliard korun," opáčil jí předseda vlády. Wagnerovou zajímalo, proč vláda sociální úspory dala do jednoho balíku a nerozsekla je. "Jsou to primitivní změny, škrty," řekla Nečasovi.

Po výslechu u soudu předseda vlády prohlásil, že věří, že Ústavní soud zákon nezruší a pospíchal do Prahy na jednání Bezpečnostní rady státu s hejtmany o situaci ve zdravotnictví kvůli hrozbě odchodu téměř čtyř tisíc lékařů.

Vláda potřebovala srazit schodek státního rozpočtu na 135 miliard korun

Nečasův kabinet za každou cenu chtěl, aby jeho úsporné plány prošly do konce roku a začaly platit od ledna 2011. Vláda tak mohla sestavit rozpočet se schodkem 135 miliard korun. Tedy nižším, než jaký by jí umožňovaly platné zákony, kdyby žádné škrty neprošly. Škrty byly proto projednány ve zrychleném režimu legislativní nouze. Vláda se je rozhodla protlačit během několika dnů.

Za ČSSD, která si na postup vlády u soudu stěžuje, dorazil k Ústavnímu soudu úřadující předseda Bohuslav Sobotka, přítomny jsou i předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová a místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.

Jednání začalo zprávou o ústavní stížnosti, kterou přednesla ústavní soudkyně Wagnerová. Právě ona je v tomto případě zpravodajem. "Projednání a schválení zákona na mimořádné schůzi označují ve své stížnosti za svévolné pošlapání práv opozičních poslanců," řekla při zprávě o ústavní stížnosti od sociálních demokratů. Ještě než vystoupil premiér, přečetla i jeho písemnou odpověď, podle níž vláda postupovala zcela v souladu se zákonem. "Pokud bychom to neudělali, hrozily by státu výrazné hospodářské škody," zdůvodnil to Nečas už na podzim, když vláda bojovala s opozicí o úspory.

"Proč jste s těmi zákony čekali, až bude po senátních volbách?" ptal se premiéra Sobotka

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka při projevu v Poslanecké sněmovně.

Jenže právě proceduru, díky které vládní škrty prošly, teď ČSSD napadá  "Nepřiměřeně byla omezena práva opozice," řekl lídr sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. Při projednávání plánu vlády vyplácet porodné jen za první dítě - a to ještě pouze rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima - či snížit příspěvek na péči v prvním stupni závislosti z 2 000 na 800 korun měsíčně, nedovolila vládní většina ve Sněmovně ani vést rozpravu k těmto návrhům.

Prosadila třeba i to, aby se snížila dlouhodobá nemocenská. A aby si vláda nekomplikovala situaci v Senátu, který po podzimních doplňovacích volbách ovládli oranžoví, schválil škrty Senát ještě ve starém složení, byť už bylo jasné, že byli zvoleni senátoři noví, a že složení horní komory parlamentu se výrazně politicky promění.

"Proč jste nesvolali mimořádnou schůzi Sněmovny ještě před senátními volbami?" ptal se Nečase před ústavním soudem Sobotka. Naznačoval tím, že vláda chtěla počkat s nepopulárními škrty, až bude po volbách, a pak pod tlakem času zvolila zrychlené projednávání a nedala opozici šanci diskutovat ve Sněmovně o sociálních škrtech. "Vláda nebrala v potaz, že jsou komunální a senátní volby, návrhy ani nemohly mít na volby vliv, byly dostatečně známé," opáčil Sobotkovi premiér Nečas.

Soudci budou v jiném termínu posuzovat ještě další ústavní stížnost ČSSD, která se týká snížení státní podpory u stavebního spoření na polovinu. V tomto případě sociální demokraté napadají, že vláda prosadila variantu, která se týká všech smluv o stavebním spoření. Tedy i těch, které klienti se spořitelnami uzavřeli za jiných podmínek a dávno před tím, než přišla Nečasova vláda a oznámila, že stavební spoření "zkrouhne".

Výslech členů vlády není novinkou, svědčili už Topolánek s Julínkem

"Výslech" členů vlády u Ústavního soudu kvůli zákonu, který napadla opozice, není novinkou. V minulém volebním období tehdejší premiér Mirek Topolánek i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek u soudu hájili poplatky u lékaře, které pak soudci potvrdili nejtěsněji poměrem 8 ku 7 hlasům.

Jeden rozdíl oproti projednávání poplatků u lékaře je ale při projednávání ústavní stížnosti proti Nečasovým škrtům patrný. Sál ústavního soudu, který byl při výslechu Topolánka a Julínka nabitý k prasknutí, je nyní téměř prázdný, přítomni jsou prakticky jen novináři a zaměstnanci Ústavního soudu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video