Postupný růst zvonu, který byl roky zapadlý na nejnižší úrovni, natočilo několik v okolí umístěných kamer. Jejich záznam zveřejnilo sdružení Dolní oblast Vítkovice, redakce iDNES.cz ho sestříhala a zrychlila.
Zvon bylo nutné zvednout zpět do nejvyššího bodu kvůli přestavbě plynojemu na multifunkční centrum s kongresovým sálem a galerií. Autorem projektu nového využití někdejšího zásobníku vysokopecního plynu je Josef Pleskot, který navrhl vestavět do prostoru vyzdviženého zvonu víceúčelovou aulu s kapacitou 1 500 míst.
Konstrukci se nakonec podařilo zvednout o 1 492 centimetrů, což sdružení, které se o proměnu oblasti stará, i samotný architekt, považují za symbolické.
Plynojem v Dolní oblasti Vítkovic, jehož zvon bylo kvůli přestavbě nutno zvednout o třináct metrů, před zvedáním a po jeho dokončení.
"Je to výšková úroveň vztažená k plánovanému náměstí v Dolní oblasti. Od dob objevení Ameriky v roce 1492 je to symbolické číslo, u nás symbolizuje objevení nových možností pro technické unikáty, pro oživení Dolní oblasti Vítkovic,“ řekl ředitel sdružení Petr Koudela
Číslo je navíc symbolické i tím, že se shoduje s výškou Pradědu, tedy nejvyšší hory Moravy a Slezska.
Plynojem patří k dominantám Dolní oblasti Vítkovic, jeho výška po zvednutí zvonu na maximální úroveň přesahuje třicet metrů.
Samotný proces vysunutí zvonu byl přitom složitou technickou operací, k níž museli dělníci Hutních montáží využít speciální hydrauliku umístěnou na šestnácti sloupech plynojemu, který sloužil jako zásobník vysokopecního plynu do roku 1998.
"Synchronizací na všech 16 místech pak dokázali vysouvat 800 tun těžkou nádobu rychlostí asi šest až osm centimetrů za hodinu. Nevyužívaný zvon o průměru 70 metrů bylo přitom nutné posouvat velmi opatrně, protože nerovnosti staré konstrukce působily jako brzda stoupání zvonu," nastínila Eva Kijonková, mluvčí skupiny Vítkovice Machinery Group, pod kterou Hutní montáže patří.
18. ledna 2011 |
Kromě přestavby plynojemu bude nyní pokračovat rekonstrukce takzvané VI. energetické ústředny, rovněž historického unikátu, na interaktivní muzeum, a budování prohlídkové trasy na Vysoké peci číslo jedna v dominantě oblasti.
Josef Pleskot už také představil celkové řešení národní kulturní památky, včetně unikátního propojení Dolu Hlubina a Vysokých pecí objektem Koksovna, v němž bude prostor pro knihovnu i další aktivity. Zásadní novinkou pro oživení lokality pak bude projekt Světa techniky, jehož hodnota přesahuje půl miliardy korun (více o něm čtěte zde).
