Je to tvrdé a dovoleno je téměř vše, říká český jezdec závodů Crashed Ice

  • 0
Co se považuje za faul, neví v tomhle sportu nikdo. Pořádně prý ani rozhodčí. "Může se vlastně všechno, jen to nemůžete dělat moc okatě," popisuje pravidla nejlepší český jezdec závodů Red Bull Crashed Ice Lukáš Fiala. Ledovým korytem se řítí rychlostí až 60 kilometrů za hodinu.

Na brusle se postavil ve třech, hokej hrál od čtyř. Většinu kariéry strávil v dresu pražské Slavie, zahrál si ale i v Americe. V devatenácti dal hokeji na vysoké úrovni vale, brusle však na hřebíček nepověsil. Stal se závodníkem Crashed Ice, mladého sportu, v němž kvarteto jezdců zdolává krkolomnou trať plnou nečekaných zatáček a ledových muld.

Jaký je největší rozdíl mezi hokejem a Crashed Ice?
V Crashed Ice záleží hrozně moc na štěstí. Můžete kdykoli spadnout, ani ne vlastní vinou.

Působí to jako docela tvrdý sport, v němž není nouze o fyzický kontakt. Co všechno je vlastně dovoleno? Strkání, bodyček?
To neví ani rozhodčí. Dřív to bylo zcela bez pravidel, jen jste nesměl nikoho strhnout za dres na zem. Letos se pravidla určila, pouštěli nám videa, aby nám ukázali, co se smí a co ne. Nikdo z nás bohužel nepoznal rozdíl. Když to zkrátka není okatý, tak můžete. (smích) Bez toho se nedá závodit. Já jsem ale v porovnání s ostatními poměrně slušný.

Jezdíte rychlostí kolem 60 kilometrů v hodině...
Teď se v Kanadě potvrdila i sedmdesátka. Jsou tam o krok dál než tady.

Jak dlouhá je trať?
Jak kde, od 400 do 550 metrů. Sjezd trvá 30 až 60 vteřin. Je to sprint.

Rituály před závodem nemá, občas ale Lukáši Fialovi na startu zdřevění nohy nervozitou

Je čas, aby se během něj závodníkovi něco honilo hlavou?
Ne. Nevnímáte ani diváky, slyšíte jen nějaký šum.

Na strach čas je?
Já strach nemám. To by trať musela být náročnější tak o 90 procent, abych se jí začal bát.

Co nervozita?
Letos jsem dřel, cítil jsem, že jsem perfektně připravený, věřil jsem si. Pak přijde závod – a na startu mi najednou ztvrdnou nohy nervozitou a úplně vypnou.

Máte před závodem svůj rituál?
Kromě toho, že musím asi tak stopadesátkrát čurat, ne. (smích)

Co k tomuhle sportu potřebujete za výbavu?
Spodek máme na in-line hokej, vršek na hokej. Suspenzory nenosím, já ho nenosil ani při hokeji, omezuje mě v pohybu.

Máte za sebou zranění?
Loni jsem měl v Kanadě lehký otřes mozku a natrhl si stehenní sval. Takže vlastně ne.

Jak vypadá trénink?
Trénuju sám, po těch letech u hokeje už vím, co a jak. Trénuju hodinu ráno, půlhodinu odpoledne, a pak ještě večer na ledě. Jsem hlavně v posilovně, na kole, v létě dám i tři tisíce kilometrů, dělám cviky na nohy.

Zkoušeli jste někdy vyjet korytem nahoru?
Ano. Tréninky fungují tak, že se jede do půlky dolů, pak nahoru a takhle dokola.

Crashed Ice je tvrý sport a pořád bez precizně definovaných pravidel.

Kdybych se rozhodl zkusit si ledové koryto: jakou byste mi dal radu?
Hlavně nejezdit bezhlavě naplno, spíš zůstat vzadu. Sjet to může i amatér. Mimochodem, vůbec neplatí, že dobrý hokejista bude dobrým jezdcem Crashed Ice.

Co dělá závodníka dobrým?
Nevím. Všichni ve špičce jsou hodně vyrovnaní. Důležité je to ustát a nespadnout. Rozhoduje hodně štěstí, taky postřeh, abyste o někoho nezakopl. To se stává často.

Je pro vás Crased Ice sport, nebo spíš zábava?
Doteď to byla zábava. Co ale vznikla světová série, jde ten sport ohromně nahoru. Je to už skoro profisport.

Dají se tím vydělat peníze?
Kdybych vyhrál všechny závody a celou sérii, tak asi ano. To je ale nepravděpodobné. Je to spíš jen na přivýdělek ke studiím.

Umím řídit letadla

S hokejem jste nesekl tak úplně, hrajete krajskou ligu za Jesenici, k tomu studujete. Jak vše stíháte?
Doma trávím pět šest hodin denně, kdy spím. Ráno vyrazím v šest a přijdu večer v deset. Mám toho moc, k tomu všemu ještě tři brigády. Nemůžu nic nedělat. Všichni mě v tom naštěstí podporují.

Spím pět šest hodin denně, žiju sportem a školou, říká Lukáš Fiala

Máte čas i na pivko s kamarády?
Všechny tyhle věci jdou mimo mě. Pokud se dostanu na nějakou party, je to jen after party po Crashed Ice. Jsem tam tak hodinu, ovládám se, moc nepiju. Musím být ready každý den. Musím mít velkou disciplínu.

Co na vaše sportovní vytížení říká přítelkyně?
Nic mi nezakazuje, ví, že by to bylo k ničemu.

Z hokeje jste přeskočil na Crashed Ice. Když byste musel přestat i s Crashed Ice, jak byste se s tím vyrovnal?
Asi bych to rozdejchal, věnoval bych se přípravě na svoje budoucí povolání letového dispečera. Je to extrémně náročná práce. 

Jak vás napadlo studovat zrovna tuhle školu?
Miluju letadla. Doma mám simulátor řízení letového provozu, když mám chvilku, hraju. Jsem schopný hrát třeba tři dny v kuse a bez chyby. Žiju trénováním, bruslením a létáním.

Dokázal byste řídit letadla v reálu?
Tady na Ruzyni asi ano. Na větším letišti ani náhodou. Musím ještě zlepšit angličtinu. Znám to jen z filmů, simulátorů a knih.

Budete si dělat pilotní zkoušky?
Ano, rád bych. Chtěl bych dělat pilota nákladního letadla. Je ideální znát to i z druhé strany.

adrenalin přímo ve městě

Crashed Ice je mladý extrémní sport, při němž bruslaři zdolávají trať zbudovanou v městském exteriéru se spoustou vertikálních skoků a příkrých zatáček. Po kvalifikacích se závodí formou jízd, které absolvují čtyři jezdci. Podle fanoušků je Crashed Ice mixem ledního hokeje a boardercrossu. První světový šampionát se jel v roce 2001 na rybím trhu ve Stockholmu, poslední loni v kanadském Quebecu. Před šesti lety ho hostila i Praha.

Nejbližší závod se pojede 5. února v holandském Valkenburgu, 26. téhož měsíce následuje Moskva a 19. března Quebec. Kromě Lukáše Fialy jezdí za Česko i Lukáš Kolc, Michael Urban a Michael Procházka.

,