"Mohla by být větší zima, protože teď to taje. Vidíte, jak to kape?" ukazovala sochařka Veronika Borovková z Českých Budějovic na své dílo s výstižným názvem Tající vločka. "Finální úpravy chceme dělat až v neděli, kdybychom to začali osekávat v sobotu, zřejmě by nám to roztálo," vysvětlovala.
Sochy měly většinou poetické názvy jako Spleteni, On nebo Sladké bublinky. Našly se ale i výjimky. Například jedna ze sněhových soch se jmenovala Chlamýdie, bohyně pohlavních chorob.
"Chtěli jsme, aby to bylo i vtipné. Venuší a nejrůznějších panen už bylo hodně," smála se Denisa Chvátalová, která spolu s Martinem Burešem a Borisem Chvátalem přijela z Uherského Hradiště.
Sarkasmus vyrobený ze sněhu
"Napadlo mě slovo chlamýdie, protože je hezké. Že to bude bohyně, to jsme věděli už dopředu, tak jsme z ní udělali bohyni pohlavních nemocí. Je to takový sarkasmus," podotkla Chvátalová.
Z počasí si tenhle slovácký tým nic nedělal. "V pátek i v sobotu jsme zmokli. Je škoda, že to nejde tak dobře jako třeba vloni, kdy byly lepší podmínky. Ale legrace je pořád stejně," rozesmála se sochařka.
Mezi návštěvníky bylo často slyšet i polštinu nebo slovenštinu.
Pořadatelka akce Dagmar Hrabalová odhadla účast od středy do neděle na alespoň pět tisíc lidí. "Možná až deset tisíc, těžko se to odhaduje. Počasí mě mrzí, ale poručit mu neumíme," řekla.
Většině návštěvníků to ale nevadilo. "Jezdíme sem každý rok a líbí se nám tu. Přece se nedá čekat, že bude pořád jen mráz," mávl rukou Ivo Dorotík z Uherského Hradiště. S úsměvem zvládl i to, když se přes Pustevny přehnalo krupobití.
