Jihokorejští vojáci během rekonstrukce bitvy mezi Jižní Koreou (vojáci v zeleném) a Severní Koreou u řeky Naktong při příležitosti 60. výročí Korejské války. (3. září 2010)

Jihokorejští vojáci během rekonstrukce bitvy mezi Jižní Koreou (vojáci v zeleném) a Severní Koreou u řeky Naktong při příležitosti 60. výročí Korejské války. (3. září 2010) | foto: AP

KLDR vydírá, ale válku nerozpoutá. Konflikt s USA by pro ni byl zničující

  • 1498
Severokorejský vůdce Kim Čong-il není šílenec, který by riskoval zničující válku s Jižní Koreou a USA. Ostřelování ostrova Jonpchjong je nejspíš jen poslední v řadě provokací, kterou KLDR vydírá Západ. Nebezpečí tak představuje především riziko, že se dynastii Kimů vymknou věci z rukou.

Situace na Korejském poloostrově připomíná přetopený kotel hrozící explozí. Včerejší incident na ostrově Jonpchjong to jen potvrzuje. Upouštění páry, o které se pokoušejí Spojené státy a další země, se stále ukazuje jako neúčinné.

Přesto není příliš pravděpodobné, že by totalitní Severní Korea překročila hranici občasných šarvátek a drsných výhrůžek a rozpoutala v oblasti velký válečný konflikt. I když velký vůdce Kim Čong-il se při nepříliš ostrém pohledu může jevit jako šílenec, opak je pravdou.

Jihokorejští vojáci během rekonstrukce bitvy mezi Jižní Koreou (vojáci v zeleném) a Severní Koreou u řeky Naktong při příležitosti 60. výročí Korejské války. (3. září 2010)

Jihokorejští vojáci během rekonstrukce bitvy mezi Jižní Koreou a Severní Koreou u řeky Naktong při příležitosti 60. výročí Korejské války. (3. září 2010)

Je to velký pragmatik, který v "tom" umí chodit. Dokonale ví, jak svět vydírat, neumí ho však vojensky porazit. A dokáže si dost dobře spočítat, že rozsáhlá válka by byla pro jeho režim zničující. Nutně by totiž znamenala střet se Spojenými státy a jejich dalšími spojenci v oblasti.

Pchjongjang by v tom zůstal sám, nepomohla by mu ani Čína. Chce-li tedy Kim Čong-il, aby komunistická dynastie v jeho zbídačené zemi pokračovala, aby po něm skutečně převzal žezlo jeho syn Kim Čong-un, musí se katastrofálnímu ozbrojenému konfliktu vyhnout.

Když se věc vymkne z rukou

"Oni velmi dobře rozumějí tomu, že v konfliktu mohou přijít o všechno. Ale vydírání raketami, jadernými zbraněmi, to se jim velice hodí, protože nakonec vždycky dostanou královsky zaplaceno," řekl agentuře Reuters Andrew Lankov z Australské národní univerzity, velký znalec Severní Koreje.

Na druhé straně je potřeba přiznat, že hrozí nebezpečí "neřízeného" vývoje, i když asi ne bezprostředně. Ekonomika země chátrá, obyvatelé se zdají být stále nespokojenější. I z tohoto důvodu režim navenek situaci uměle vyhrocuje, aby odvrátil pozornost Severokorejců od vlastních trablů.

Jižní Korea si připomněla 60. výročí od vylodění v Inčchonu během korejské války (15. září 2010)

Jižní Korea si připomněla 60. výročí od vylodění v Inčchonu během Korejské války (15. září 2010)

Takové hrátky se však mohou vymknout z rukou. Příklad takových krajních scénářů: stačí chybně vyložený krok Severokorejců, nebo naopak. A co třeba všeobecná vzpoura v Severní Koreji? Nebo puč nějaké generálské kliky, stoupenců ultratvrdé linie? V nějaké takové situaci mohou události klidně nabrat katastrofální kurz.

Striktně z vojenského hlediska si jsou Američané jisti, že by Severní Koreu dříve nebo později vojensky srazili na kolena. Jejich zdrženlivost a snahu jednat je však třeba chápat: je jim jasné, že případný konflikt by byl neobyčejně krvavý. Podle jedné studie Pentagonu by jen za první měsíc války zahynul milion lidí. A to by šlo jen o konvenční války bez užití zbraní hromadného ničení.

Tvrdé sousto KLDR

KLDR je nejmilitarizovanější zemí planety, její ozbrojené síly jsou páté nejpočetnější vůbec.

Armáda

1,19 milionu aktivních sil

7,7 milionu rezerv

100 tisíc příslušníků speciálních sil

70 procent vojáků je rozmístěno do 65 km od hranic s Jižní Koreou

Ničivé zbraně

Může mít několik jaderných pum, má třetí největší zásoby chemických zbraní (yperit, fosgen, sarin atd.) a biologické zbraně. Rakety a konvenční zbraně: 600 až 900 balistických raket, 4 000 tanků, 11 200 děl, 1 700 vojenských letounů, 430 válečných lodí, 50 ponorek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video