Muzeum získalo relikvie Tycha Braha. Ve starém kufříku ležely přes sto let

  • 30
Přes sto let se v jedné rodině uchovává malá nenápadná obálka, kterou už zdědily dvě generace. Po matce se dostala k synovi, po jeho smrti zase k jeho dceři. Uchovávala relikvie Tycha Braha, části dřevěné rakve a látky. Současná majitelka je střežila s ostatními drobnostmi ve starém kufříku. Dnes je věnovala vědcům.

"Přinesla jsem artefakty z hrobu Tycho de Brahe. Jsou to dva kousky pomalovaného dřeva a pár kousků textilie," řekla při předávání relikvií Muzeu hlavního města Prahy jejich majitelka Milena Janderová.

Nález je podle muzea na první pohled pravý. "Je vysoce pravděpodobné, že to části hrobové výbavy Tycha Braha jsou. Nasvědčuje tomu druh předmětů i původní obálka," konstatovala kurátorka Muzea Hlavního města Prahy Pavla Stádníková.

Relikvie od pratety

Brahovy relikvie zdědila Milada Janderová v roce 1990 po otci, jehož teta pracovala na začátku minulého století jako knihovnice Náprstkova muzea. Byly uložené v obálce, na které bylo jejím písmem napsáno "Z rakve Tycha de Brahe".

"Můj otec pocházel z rodiny, kde větev jeho matky měla kořeny v Praze. Z této strany pocházela také majitelka relikvií, která často jezdila k babičce na návštěvu. Teta otce tyto relikvie mé babičce dala. Po smrti babičky vše, jako jediný syn, zdědil můj otec," popisuje putování kousků z Brahovy pohřební výbavy Janderová.

Kde přesně se relikvie Braha v rodině Janderových vzaly, nikdo neví. "Obvolala jsem všechny, kteří by o tomto dědictví mohli něco vědět, ale nikdo to netuší," uvádí dlouholetá majitelka relikvií.

Nejspíše jde o suvenýr

Podle vedoucího Archeologického oddělení Národního památkového ústavu Jaroslava Podlisky musejí relikvie pocházet z roku 1901. "Dříve se k nim nemohl nikdo dostat a letos při druhém otevírání hroby Tycha Braha je to také vyloučeno," uvedl.

Relikvie tedy prateta mohla získat jako účastník této události. V době, kdy se hrobka Braha otevírala poprvé, se totiž části Brahova oblečení a jiné artefakty přihlížejícím rozdávaly jako suvenýry. "Na přelomu 20. století se to dělalo při příležitostech otevírání hrobek významných lidí často. Malé kousky sloužily jako upomínka, možná se i prodávaly," potvrzuje Stádníková.

Když relikvie zdědil otec Janderové, ukazoval je svým dětem jako zajímavost. "Vykulili jsme vždy oči. Říkal, že to jsou zbytky z rakve astronoma. Věděli jsme, o koho se jedná, ale nějak nám to bylo jedno," vzpomíná Janderová.

Kousky skrývá starý kufřík

Poté, co jí otec zemřel, si obálku i s ostatními drobnostmi po otci a babičce vzala a všechno uložila do starého kufříku na památku. "Jsem milovnicí starých věcí, občas si kufřík vezmu a věci si prohlížím a při té příležitosti zavzpomínám a zapřemýšlím, jak to asi vše bylo," přiznává. Řadu let relikvie nikomu neukázala, ani o tom s nikým nemluvila.

Že může být obálka důležitá, si uvědomila až s druhým otevíráním hrobky, kdy média informovala o plánovaném výzkumu ostatků slavného dánského astronoma. (viz předchozí článek)

Předtím zastávala názor, že by měly ostatky zesnulých v klidu ležet. "Vždyť je to jen schránka něčeho daleko důležitějšího a dokonalejšího než je pár fyzických kostí. Ne nadarmo se říká prach jsi a v prach se obrátíš. Z kostí a hadrů nic nezbude, ale jeho poznatky a filozofie žijí dál," poznamenala.

Vědci dostali relikvie darem

Přesto se rozhodla relikvie vědeckému týmu pro výzkum věnovat. "Jestli to může prospět dalšímu poznání, tak ať je těch pár drobností užitečných a zůstanou zachovány pro další generace," uvedla Janderová.

Stádníková poznamenala, že se muzeu ozvali s podobným nálezem také další lidé. Kusy látek či ostatků by podle archeologa Podlisky měly mít také některá muzea v České republice, například muzeum v Benátkách nad Jizerou. "Zatím jsme to ale neověřovali," dodal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video