REPORTÁŽ: S artisty z Cirque du Soleil jezdí po světě i švadleny a pračky

  • 13
Jestli si pod termínem cirkus představíte jen šapitó a slony, pak jste ještě zřejmě neviděli Cirque du Soleil. Skupinka artistů z Kanady se během pár let vypracovala v nadnárodní podnik s miliardovými zisky. Ostatně do Prahy dorazil tým čítající stovku lidí, přičemž artisté jsou jen polovina z nich.

Experti na odvětví jménem "nový cirkus" přirovnávají Cirque du Soleil k molochům typu McDonald´s. Zaměstnává na pět tisíc lidí, po světě má hned několik stanovišť a souborů, jež obhospodařují všechny kontinenty.

Pohodlí nade vše

Na první pohled nepřehledný systém se stovkami složek a podsložek funguje jako švýcarské hodinky: každý má svůj úkol, pravomoc a působiště, přesná pravidla má vizuální koncepce, ale například i systém stěhování z místa na místo. "Špičkový soubor potřebuje špičkové zázemí, to je pravidlo, kterým se snažíme řídit," říká k tomu Maxime Charbonneau, mluvčí představení Saltimbanco, které Cirque du Soleil do neděle hraje v Praze.

Mluvčí souboru Cirque du Soleil Maxime Charbonneau

Mluvčí souboru Cirque du Soleil Maxime Charbonneau

Ze zákulisí zkoušky souboru Cirque du Soleil

Ze zákulisí zkoušky souboru Cirque du Soleil - každá rekvizita má tým "opečovávatelů"

Pod špičkovým zázemím se přitom rozumí i detaily jako vlastní mobilní prádelna či služba na přesun osobních zavazadel. "Chceme, aby naši umělci měli maximální pohodlí. Aby se nemuseli o nic starat a všechnu energii soustředili jenom na práci," vysvětluje Charbonneau, proč jsou artistům na turné k dispozici nejen vlastní trenéři, fyzioterapeuti, lékaři či kostyméři, ale například i kuchaři, pradleny, krejčí nebo ševci.

"Ve skladu máme na dva tisíce kostýmů, přičemž za večer jich mohou artisté obléknout až pět. Přitom co kus, to originál: barevné převleky se šijí ručně na míru a stejně jako masky vyžadují speciální zacházení. Včetně šetrného praní - to proto pračky, které se souborem putují přes půl zeměkoule," říká.

Ze zákulisí zkoušky souboru Cirque du Soleil Maxime Charbonneau

Když se něco rozbije, má soubor tým odborníků, který to okamžitě spraví, případně vyrobí duplikát. Může se jednat o oblečení či boty, stejně jako o veškeré přístroje a zařízení, která se v show používají. "A že jich je hodně," konstatuje mluvčí, zatímco míjíme "polní" kuchyni. Ta však slouží jen pro osobní potřebu lidí z týmu, respektive pro ty, kdo dostanou hlad v průběhu dne. "Jinak nám vaří vlastní kuchaři, kteří s námi také jezdí všude," upřesňuje mluvčí.

Není to zlatá klec

Saltimbanco v číslech

2500 kostýmů a 250 párů bot se převáží v 50 kufrech

celá produkce turné váží 180 tun a vejde se do 16 kontejnerů

postavit scénu trvá 10 hodin, sbalená je za 3 hodiny

tým čítá 100 lidí, z nichž 50 tvoří doprovod

jedna maska se šije 40 až 80 hodin

poprvé se představení hrálo v roce 1992, turné zahrnuje přes 20 zemí

Nabízí se otázka: přijdou vůbec "jeho" lidé do kontaktu se zemí, kde zrovna vystupují? Už za pár dní zamíří do Bělehradu, Záhřebu a Budapešti, do Vánoc pak musí stihnout ještě Basilej, Antverpy, Lille či Paříž, ale člověk by skoro řekl, že to ani nemají jak zaznamenat. Podle Charbonneaua je to jenom dojem. A potvrzuje to i Jakub Plšek, jeden z mála Čechů, kteří se do prestižní společnosti dostali. "Většinou máme dva až tři dny na to, abychom se porozhlédli," říká.

"To, že svým zaměstnancům poskytujeme vše, co potřebují neznamená, že je držíme v kleci. Když chtějí vyzkoušet místní hospodu, mohou. Stejně tak mají možnost projít město, nakoupit, co sami chtějí. Nikdo jim v ničem nebrání. Myslím, že ani Praha nebude výjimkou," říká Charbonneau s tím, že tak může klidně dojít na svíčkovou a knedlíky. "Diety se u nás nedrží, ani by to nebylo žádoucí - podívejte se na ty svalovce," směje se a ukazuje na artistu, který právě vyzvedl kolegu nad hlavu.

Převážnou sumu času však akrobaté, tanečníci, klauni, herci a další vystupující stráví logicky na tréninku. "Kousky, které předvádějí, patří do sféry, která je pro běžného člověka zcela nepochopitelná. Velká část z nich se přitom provozuje bez jištění, proto musejí mít všichni absolutní jistotu, že vědí, co dělají," přibližuje pozadí dech beroucích čísel mluvčí.

Jakub Plšek představuje Cirque du Soleil

Jedno z nich má na repertoáru i zmíněný Čech Jakub Plšek: spočívá v tom, že se nechá z rozhoupané plošiny vymrštit do vzduchu a po pár saltech doskočí na žíněnku téměř dvacet metrů pod ním. "Zrovna tenhle prvek ale není jenom moje práce. Důležití jsou i parťáci, kteří žíněnku dole drží a sledují, kam moje tělo směřuje," popisuje Plšek skromně manévrování s "doskočištěm" o rozměrech jedné pohovky.

Nutno říct, že zatímco nácvik čísla probíhá s jištěním, na vystoupení už si žádná lana nepřipíná. "Je to adrenalin, ale o ten přece divákům jde," komemtuje to se smíchem.

Šikovní Češi

V cirkusu, který v roce 1982 založila parta pouličních umělců, vystupuje třetím rokem, není však jediný Čech v týmu. Jeho aktuální souputník David Vyoral však v Praze nevystoupí - podle mluvčího si zranil nohu, a tak se momentálně zotavuje doma v Montrealu.

"Rekonvalescence jde dobře, za pár týdnů bude zpátky v show," informuje o zlínském rodákovi a několikanásobném mistru republiky v gymnastice, který k showbyznysu "utekl", protože už prý ve sportu neviděl perspektivu.

Ze zákulisí zkoušky souboru Cirque du Soleil Ze zákulisí zkoušky souboru Cirque du Soleil

Ze zákulisí zkoušky souboru Cirque du Soleil: vlastní pračky i dílny

Když mluví Charbonneau o zraněních, je vidět, že je opatrnější než u jiných témat. "Běžným lidem nevysvětlíte, že karamboly k tomuhle umění patří. Nicméně je to tak, všichni je berou jako součást reality. Zároveň musím říct, že bezpečnost je pro nás na prvním místě. Když někdo přijde s prvkem, který ohrožuje na životě, řekne se stop a přemýšlíme, jak to dělat jinak. Artisté jsou naše hvězdy, to poslední, co bychom chtěli, je, aby si něco udělali," tvrdí.

Na otázku, jak nabírají nové členy, už odpovídá o dost ochotněji: "Hledáme neustále a všemi možnými způsoby. Přes internet - lidé nám mohou poslat, ukázku a životopis, pak také máme náborový tým, který jezdí po světě a vyhledává vhodné sportovce. A čas od času uspořádáme i obyčejný konkurz pro veřejnost. Talentů není nikdy dost," vybízí potenciální zájemce s tím, že šanci má každý, kdo je mimořádný.

Ze zákulisí zkoušky souboru Cirque du Soleil

Ostatně právě čeští artisté jsou toho důkazem: Jakub Plšek se do show dostal jednoduše tak, že poslal cédéčko s ukázkami všeho, co kdy dělal. "Pak už jsem jen přijel a začali mě zaškolovat," krčí rameny.

Málo známým faktem také je, že "skauti" ze Cirque du Soleil oslovili také skupinu kolem projektu La Putyka: na sklonku léta se na ně dokonce přijeli podívat do Prahy. "Nevím, co zrovna tihle umělci, ale je pravda, že čas od času najímáme celé umělecké skupiny. Když se nám líbí jejich číslo, oslovíme je s tím, že na něm ale chceme ještě pracovat, a přizpůsobit ho estetice Cirque du Sleil a posunout ho někam dál. Bývají z toho zajímavé projekty," potvrzuje Charbonneau.

"Principál" La Putyky Rosťa Novák nicméně zůstává nohama na zemi: "Byl to jen první kontakt,na nějaké plány je ještě brzo," říká herec, který svou produkci stále ještě sbalí jenom do pár kufrů. Na rozdíl od továrny jménem Cirque du Soleil s kontejnery plnými praček.