V NHL jste dosud hrál jen za Phoenix. Jak prožíváte první velkou změnu?
Ze začátku to pro mě nebylo jednoduché. Tady v Pittsburghu jsem nikoho neznal. Přišel jsem do nového města, nového prostředí, nové konference... Hrajeme s jinými týmy, než na jaké jsem byl zvyklý ze západu.
Už jste se v Pittsburghu adaptoval?
To bude ještě chvíli trvat. Změna to byla obrovská, byl jsem zvyklý žít pět let v jednom městě. Navíc do toho přišlo to zranění, byl jsem mimo tým. Takže jsem s klukama nebyl při zápasech. A právě tam se nejvíc tuží parta.
Není to zvláštní? Ve Phoenixu jste byl skoro celou dobu zdravý jako řípa a sotva obléknete dres Penguins, hned si pochroumáte rameno.
Měl jsem štěstí, že se mi dosud zranění vyhýbala. V NHL jsem opravdu moc zápasů nevynechal. Zato jsem se musel zranit hned po přestupu. To nebyl zrovna šťastný začátek do nového angažmá.
Michálek v Pittsburghu6 zápasů (chyběl od 11. října do 3. listopadu) |
Musím zaklepat. Pořád je to lepší než být zraněný na konci sezony nebo v play-off. Doufám, že jsem si tu smůlu už vybral. Že budu mít štěstí a zranění se mi budou vyhýbat.
Váš bratr Milan hrál za San Jose, teď je v Ottawě a vy jste se přesunul za ním na východ. Budou teď vaše kontakty znovu intenzivnější?
Bude to jako za starých časů. Dřív jsme dokonce hráli v jedné divizi, takže jsme se potkali třeba osmkrát do roka. Teď se střetneme asi čtyřikrát za sezonu. Vždycky s ním rád zajdu na večeři a pořádně pokecáme.