Tresty žhářům rozdělily veřejnost kvůli rasismu a dětské oběti

Málokterý výrok soudu vyvolá takovou odezvu a tak protichůdné reakce jako rozsudek nad žháři z Vítkova, kteří dostali 22 let vězení. Veřejnost rozdělil na ty, kteří by trestali stejně přísně, a ty, jimž se verdikt zdá přehnaně tvrdý. Do druhé skupiny se zařadil i prezident Václav Klaus.

Polarizaci názorů potvrdila i anketa na iDNES.cz, v níž do čtvrtečního poledne odpovědělo přes čtyřicet tisíc čtenářů. Zhruba polovina jich považuje tresty pro žháře z Vítkova za příliš tvrdé, jen o málo více čtenářům se zdají být přiměřené nebo by uložili ještě přísnější.

Považujete 20 až 22 let vězení pro žháře z Vítkova za přiměřený trest?

celkem hlasů: 57163

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 10. listopadu 2010. Anketa je uzavřena.

je to moc 28481

je to přiměřené 22983

je to málo 5699

Rozsudek rozdělil i politiky. Podle premiéra Petra Nečase, předsedy Senátu Přemysla Sobotky nebo předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové jsou tresty adekvátní. Opačný názor má prezident. "Výše trestů se mi zdá nečekaná, nečekaně vysoká," nechal se slyšet Václav Klaus.

Rasová vražda? smůla hodných hochů?

Čtěte názor komentátora MF DNES Karla Steigerwalda

"Není to překvapivé," říká o polarizaci názorů na kauzu Vítkov Roman Joch, poradce premiéra pro lidská práva. Podle něj za to může charakter spáchaného činu i zájem novinářů. "Je to velice medializovaný případ, který má určitá specifika vyvolávající emoce. Poškozeným je dítě a útok měl rasový podtext, což je také velmi citlivé téma," domnívá se Joch. (čtěte Jochův blog Co si skutečně myslím o trestu pro žháře z Vítkova)

Psycholog Jeroným Klimeš upozorňuje, že se v diskusích o kauze ventiluje skrytý rasismus. "Podle výzkumu je 75 procent populace rasově motivováno. Naproti tomu stojí fakt popáleného dítěte. A teď vzniká pnutí mezi tím, které pravidlo je důležitější," říká Klimeš.

Podle administrátora blogů iDNES.cz Patrika Bangy, který je Rom, má přísný rozsudek dvě strany. "Jedna věc je ta, že je spravedlivý a odpovídající tomu, co pachatelé způsobili. Druhou věcí je, co vyvolá. Pro část lidí se tito 'hodní hoši' stanou oběťmi údajně politického procesu, který je sociálně popraví," uvedl v narážce na to, jak mluvil o rozsudku advokát jednoho ze žhářů. (čtěte Bangův blog Rozsudek nad žháři jako dvě strany mince)

Podle sociologa Ivana Gabala, který se k problematice Romů dlouhodobě vyjadřuje, názory veřejnosti odrážejí fakt, že někteří lidé vnímají Vítkov jako mimořádně vážný trestný čin, který ohrožuje občanský princip právního státu. "My jsme zvyklí na organizovaný zločin, ale nejsme zvyklí na organizované rasové násilí. Toto byl jeho první posuzovaný případ," dodal Gabal.

Joch a Gabal se shodli, že přísný trest bude mít odstrašující účinek na případné následovníky žhářů.

tresty za rasové násilí ve světě

Německý soud poslal v roce 1992 hlavní aktéry obdobného žhářského útoku v Möllnu u Hamburku, při němž zahynuly dvě turecké ženy a desetiletá dívka, za mříže na doživotí.

Slovenská justice potrestala o tři roky později skupinu skinů, kteří polili Roma Mária Gorala hořlavinou a zapálili jej, nesrovnatelně mírněji. Goral zemřel na popáleniny. Vůdce skinů byl odsouzen na sedm a půl roku do vězení, další dva dostali menší několikaleté tresty odnětí svobody, zbytek vyvázl s podmínkou.