Na maličký ostrov Akdamar v blankytných vodách jezera Van uprostřed hor východního Turecka dorazilo přibližně tisíc etnických Arménů ze všech koutů světa. Další tisíce se ale na poslední chvíli rozhodly nepřijet.
Genocida ArménůJerevan považuje masakr Arménů osmanskými Turky za první světové války za genocidu. Podle něho v letech 1915-1917 při vraždění a deportacích zahynulo přes půldruhého milionu Arménů. Turecko připouští jen 300.000 až 500.000 mrtvých, které ale označuje jako oběti války, a odmítá označení genocida. |
Turecké úřady totiž na svatostánek z 10. století neumístily dvousetkilový kříž. Údajně kvůli technickým problémům. Arménská diaspora za tím však vidí turecké naschvály, a mnoho Arménů proto cestu na východ Turecka zrušilo.
Pouť do bolestné minulosti
Kříž stál během mše na kamenném podstavci před kostelem a své místo na kostele zaujme později. Armény také stále provokuje fakt, že Ankara odmítá uznat zabití statisíců Arménů osmanskými Turky jako genocidu.
Většina arménských křesťanů, kteří se historické mše v neděli zúčastnili, svoji pouť chápali především jako možnost opět nahlédnout do otevřených ran své minulosti.
"Toto je poprvé, co jsem v zemi svých předků," řekl listu The Times dvaatřicetiletý Adrineh Gregorian z amerického Los Angeles. Jeho dědeček uprchl z Turecka v roce 1915 poté, co Turci vyvraždili celou jeho rodinu.
"Pro nás je to jako sen, slyšet na tomto místě slova arménské liturgie. Jeden člověk z rodiny přežil genocidu a jeden člověk se vrací zpět," dodal Gregorian. Mistrovský kus arménské architektury ležel v troskách devadesát let, než se ho turecká vláda rozhodla zrestaurovat za 1,5 milionu eur (37 milionů koru).
Genocida a ZápadTurci jsou příliš cenný spojenec, než aby je někdo dráždil |
Kostel ale nyní neslouží svému původnímu účelu. Po rekonstrukci je z něj muzeum. "Mě příliš netrápí, že na vrcholku není kříž a že z kostela je dnes muzeum. Dorazila jsem sem hlavně kvůli sobě, cítím to jako svoji osobní pouť," tvrdí Ani Elmaloglu z Kalifornie.
Ankara se snaží napravit vztahy
V Turecku je masakr Arménů stále citlivým tématem. Před třemi lety byl v Istanbulu zastřelen slavný turecký novinář arménského původu a bojovník za lidská práva Hrant Dink. Publicistu opakovaně stíhaly úřady za psaní o genocidě Arménů. (o vraždě více zde)
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se snaží na jednu stranu vrátit přísně sekulární Turecko k islámským tradicím, na druhou stranu usiluje o navázání dobrých kontaktů s tureckými sousedy včetně Arménie. Ankara a Jerevan se minulý listopad dohodly na obnovení diplomatických vztahů a vzájemné spolupráci, dohoda nyní čeká na schválení obou parlamentů.
|
Jezero Van, Turecko |
