Lokomobila je komplet parního kotle a parního stroje na kolech, jakýsi předchůdce dnešních traktorů. Lokomobily sloužily nejen jako tahače, ale používaly se též jako zdroj mechanické energie (například pro pohon mlátiček obilí) či k výrobě elektrické energie, například v zemědělství či ve vojenství.
Získali ji u Litoměřic
Takzvaná potažní lokomobila stála desítky let v rohu nepoužívané stodoly a chybělo na ní spousty dílů. "Unikátní parní stroj jsme získali poblíž Litoměřic," říká František Ledvinka, ředitel skanzenu historických staveb v Zubrnicích na Ústecku.
"Parní stroj se používal hlavně před první světovou válkou, když ještě ve vesnicích nebyla elektřina. Stroj si koupilo sdružení sedláků, v létě jej koňmo vyvezli na pole. Pomocí pásových převodů připojili mlátičku a mohli začít zpracovávat obilí," vysvětluje způsob využití stroje.
Když čtyř a půltunového drobečka přivezli do Zubrnic, rozhodli se místní nadšenci uvést železný kolos alespoň do stavu, kdyby jej mohli vystavovat. Vyrobili komín a svépomocí vše upravili tak, jak stroj původně vypadal. Na důkladnou renovaci však už nestačili, historický zdroj energie se nikdy nepodařilo rozběhnout.
Do příštího léta bude jako nový
Naštěstí skanzen získal evropský grant, a tak mohli domluvit opravu ve specializované brněnské firmě. Renovace by měla stát asi 500 tisíc korun. "Lokomobilu tam budou muset rozebrat prakticky do posledního šroubku. V kotli jsou propálené trubky a většina ložisek nefunguje," líčí Ledvinka.
Do léta by měl být parní stroj zpět v plném funkčním stavu. Znamená to, že při větších návštěvních zubrnických akcích jako je třeba "Podzim na vesnici" uvidí lidé jak se pomocí tohoto stroje mlátilo obilí.