Barack Obama hovořil z Oválné pracovny podruhé | foto: AP

Obama po sedmi letech válčení ukončil bojové operace v Iráku

  • 124
Prezident USA Barack Obama po více než sedmi letech od začátku americké invaze do Iráku oznámil konec bojových operací v zemi. V Iráku zůstává 50 tisíc vojáků podpůrných sil. Americké jednotky by se měly kompletně stáhnout do konce příštího roku. Obama to uvedl ve svém projevu z Oválné pracovny Bílého domu.

"Operace Irácká svoboda skončila a Iráčané nyní mají hlavní zodpovědnost za bezpečnost své země," prohlásil prezident v osmnáctiminutové řeči a podotkl, že Spojené státy zaplatily obrovskou cenu, aby budoucnost Iráku vrátily do rukou jeho obyvatel.

Obama z Oválné pracovny, odkud američtí prezidenti pronáší zásadní slova k národu, promluvil teprve podruhé. Nehovořil o válečném úspěchu v Iráku, který jeho předchůdce George Bush vyhlásil již před sedmi lety, a zaměřil se spíše na to, co je v zemi třeba ještě učinit. Zdůraznil, že násilnosti v žádném případě nekončí. (o stahování vojsk více čtěte zde)

Situace v Iráku přitom stále zůstává nejistá. Stahování amerických vojáků doprovází nárůst násilí v zemi a panují obavy z toho, že bezpečnostní podmínky v ní se budou dále zhoršovat. Irácké strany se také od březnových voleb stále ještě nedokázaly shodnout na nové vládě.

Obama: Splnil jsem slib z volební kampaně

Obama dnes proto vyzval tamní předáky, aby dosáhli pokroku. Šéf Bílého domu také poděkoval americkým vojákům sloužícím v Iráku, kteří podle něj dokončili každou misi, kterou dostali za úkol. Uvedl, že je na ně hrdý.

Barack Obama za okny Oválné pracovny v Bílém domě

Barack Obama za okny Oválné pracovny v Bílém domě

OPERACE IRÁCKÁ SVOBODA

Americká invaze do Iráku, nazvaná operace Irácká svoboda, začala 20. března 2003. Jejím cílem bylo svrhnout režim diktátora Saddáma Husajna, který podle Američanů nespolupracoval s mezinárodním společenstvím a měl zbraně hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly. Konflikt trvající zhruba sedm a půl roku si podle odhadů vyžádal statisíce iráckých životů a více než 4 000 amerických padlých.

"Díky našim vojákům a civilistům - a díky odolnosti iráckého lidu - má Irák možnost přijmout nový osud, byť před sebou stále má mnoho výzev," uvedl americký prezident.

Apeloval také na své voliče, když připomněl, že stažením vojáků z Iráku, které by mělo být zcela hotové na konci příštího roku, plní svůj slib z volební kampaně. Podotkl, že zemi opustilo téměř 100 tisíc příslušníků americké armády a s nimi i miliony kusů vojenské techniky a zařízení.

Americký prezident zdůraznil, že stejně jako nyní Američané opouštějí Irák, jednou opustí i Afghánistán, kde vedou další ozbrojený konflikt. Působení Spojených států v zemi je podle něj v zájmu jejich bezpečnosti, válka bez konce ale není v zájmu Američanů ani obyvatel Afghánistánu.

Stažení z Iráku podle Obamy umožní získat prostor pro to, aby v Afghánistánu vznikly takové podmínky, aby se jeho obyvatelé mohli o svou budoucnost postarat sami.

Nemůžeme fungovat jen jako vojenská mocnost

Jednou z lekcí války v Iráku nicméně podle amerického prezidenta je, že Spojené státy ve světě nemůžou fungovat pouze jako vojenská mocnost. "Musíme využít všechny prvky naší moci - včetně diplomacie, síly naší ekonomiky a síly Ameriky jako příkladu - abychom zajistili naše zájmy a stáli po boku našich spojenců," uvedl Obama.

Podívejte se, jak se americké bojové jednotky 18. a 19. srpna stahovaly z Iráku:

Spojené státy by podle něj měly mít vizi budoucnosti, která není založená na jejich obavách, ale na nadějích. Podotkl, že během minulého desetiletí ale země dělala málo pro to, aby podepřela svou prosperitu. Ve válce například utratila bilion dolarů, který si vypůjčila v zahraničí.

Málo proto investovala sama do sebe a přispěla také k velkým deficitům rozpočtu. V současnosti proto Spojené státy se stejnou energií jako její vojáci v Iráku musí pracovat na obnově země a jejího hospodářství.

Obama kvůli špatnému stavu americké ekonomiky v USA již dlouho čelí kritice. Nezdravé hospodářství také ohrožuje vyhlídky vládnoucích demokratů v nadcházejících podzimních volbách do Kongresu.

AMERIČANÉ V IRÁKU

20. března 2003 - Ve 3:35 SEČ zahájili spojenci v čele s USA a Británií letecké útoky na Irák (operace Irácká svoboda). K invazi bylo nasazeno celkem 297 tisíc vojáků ze čtyř zemí - 250 tisíc Američanů, 45 tisíc Britů, dva tisíce Australanů a 200 Poláků.

9. dubna 2003 - Spojenci ovládli Bagdád, čímž se zhroutil režim prezidenta Saddáma Husajna. V zemi bylo na 255 tisíc amerických vojáků.

1. května 2003 - Americký prezident George Bush oznámil konec velkých bojových operací v Iráku a vítězství USA a spojenců.

13. prosince 2003 - Američtí vojáci zadrželi ve sklepě farmy ve vesnici Daúr (15 kilometrů jižně od Tikrítu) svrženého prezidenta Saddáma Husajna.

13. července 2006 - Irák převzal od mezinárodních sil bezpečnostní kontrolu nad první provincií v zemi, postupně byly předávány další.

30. prosince 2006 - Bývalý prezident Saddám Husajn byl na základně irácké armády Kazimíja v Bagdádu oběšen poté, co byl v listopadu 2005 odsouzen k trestu smrti za masakr 148 šíitů v Dudžailu z roku 1982.

10. ledna 2007 - Americký prezident George Bush představil novou strategii pro Irák: nynějších 132 tisíc amerických vojáků má být posíleno o 21 tisíc dalších.

Poslední bojová brigáda americké armády opouští Irák (18. srpna 2010)Poslední bojová brigáda americké armády opouští Irák (18. srpna 2010)

Poslední bojová brigáda americké armády opouští Irák (18. srpna 2010)

27. listopadu 2008 - Irácký parlament schválil americko-iráckou dohodu, která stanovovala podmínky působení amerických vojáků v Iráku od 1. ledna 2009. Dohoda mimo jiné předpokládala, že síly USA se musejí stáhnout z Iráku nejpozději do 31. prosince 2011.

1. ledna 2009 - Irák převzal od amerických sil kontrolu nad tzv. zelenou zónou v Bagdádu, symbolu okupace. V zemi 140 tisíc vojáků USA.

27. února 2009 - Nový americký prezident Barack Obama oznámil ukončení přítomnosti amerických bojových sil v Iráku do 31. srpna 2010 s tím, že v zemi ponechá na 50 tisíc vojáků na výcvik iráckých sil.

30. června 2009 - Američtí vojáci se po více než šesti letech po invazi stáhli z iráckých měst a vesnic. V zemi bylo na 131 tisíc vojáků USA.

15. července 2010 - Americká armáda předala iráckým kolegům poslední z věznic (Camp Cropper u mezinárodního letiště nedaleko Bagdádu), na niž dohlížela.

18. srpna 2010 - Irák opustila poslední bojová brigáda americké armády. V zemi zbylo na 56 tisíc amerických vojáků, od března 2003 zahynulo v Iráku přes 4 400 Američanů.

Autor: ČTK

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video