"Dělali jsme pro postup všechno, ale osud nám zase nepřál," říkal Lucas Biglia, parťák českých fotbalistů Poláka, Mazucha, Marečka a Lecjakse.
K první penaltě Anderlechtu se postavil Suárez, ale trochu mu podklouzla stojná noha a míč letěl vysoko nad brankou.
Na druhou šel právě Biglia. I jemu stav trávníku dělal problémy a pálil nad břevno. "Když jsem kopnul, cítil jsem, jak míč se trošku zarazil."
Třetí penaltu Legear proměnil, ke čtvrté se chystal neomylný penaltový střelec Mbark Búsúfa. Ten však stejně jako jeho první dva spoluhráči střílel vysoko nad. Pokud by Anderlecht hrál rugby, tak by určitě zvítězil...
"Biglia a Suarez mi řekli, že značka pro penaltu vypadal strašidelně," líčí Búsúfa. "Myslel jsem, že to musím víc podebrat, ale to nebylo správne rozhodnutí. Je to moje první neproměněná, ale také nejdůležitější penalta v kariéře. Ale taky jsem nikdy nemusel kopat v písku."
Vniveč tak přišly dva skvělé zákroky belgického brankáře Prota.
"Stav trávníku na penaltě nás neomlouvá," prohlásil Ariël Jacobs, trenér Anderlechtu. "Partizan přece kopal na stejné značce. My jsme prostě měli vstřelit třetí branku v normální hrací době a utkání rozhodnout."
Zápas skončil 2:2, stejně jako první utkání.
"Dávali jsme hodně míčů do šestnáctky, ale nevyšlo to," poznamenal Biglia.
I proto se belgický šampion do Ligy mistrů zase nedostal a na účast v milionářské soutěži čeká už čtyři roky. Za vděk musí vzít Evropskou ligou.
