Natočit mizerné video je snadné. Dvanáct tipů, jak se tomu vyhnout

  • 156
Mizerně natočených videí kolují po internetu miliony. Točit totiž může každý, ať již opravdovou videokamerou nebo digitálním fotoaparátem. Stále se však opakují stejné chyby, které pokazí zajímavé záběry. Poradíme vám, jak s kamerou pracovat, aby se chtěl na výsledek někdo dívat.

Kamery pro amatérské kameramany leckdy dosahují kvalit, které byly ještě před několika lety dostupné jen profesionálům. Plné HD rozlišení, vysoký datový tok, optická stabilizace a výkonné procesory pro zpracování obrazu vedou k tomu, že v domácích podmínkách můžete natočit záběry, které budou skvěle vypadat i na velikém televizoru nebo projekčním plátně.

Ani perfektní technika však není nic platná, pokud je nevhodně použita. Přinášíme tucet jednoduchých tipů a pravidel, nad kterými byste měli před a při natáčení přemýšlet.

Informační minimum

Natáčení videa a focení fotografií má mnoho společných pravidel. Navazujeme na materiál "Nefoťte na dovolené jako mamlas. 12 tipů pro parádní fotky s kompaktem", a než se tedy pustíte do dalších řádek doporučujeme jeho přečtení.

Ukázkové záběry jsme natočili jednoduchou Full HD kamerou Toshiba Camileo X100 v ceně zhruba 7 000 Kč. Natáčeli jsme v rozlišení 720p, pro účely streamování bylo video exportováno ve standardním PAL rozlišení. Kvalita samotného záznamu tedy může být razantně vyšší.

Myslete na diváka

Na výletech a dovolených točí každý druhý, ale málokteré video si pak doopravdy někdo pustí. Hlavní důvody jsou dva - videa bývají většinou dlouhá a nudná.

Proto vždy, než vezmete kameru do ruky, zvažte, zda a čím je zajímavý objekt, prostor či situace, kterou chcete natočit. A zvažte také, jak bude výsledek působit na televizní obrazovce. Například monumentální mohutnost Grand Canyonu je na obrazovku takřka nepřenositelná.

Základní pravidlo tedy zní - nesnažte se natočit vše.

Udržte kameru v klidu

Častým neduhem domácích záběrů je třes a neustálý pohyb obrazu. To při sledování velmi ruší, na velké obrazovce také snadno vede k bolehlavu. Přitom ubránit se mu, alespoň částečně, není příliš složité.

Kameru držte pevně, nejlépe oběma rukama. Ideální je ruce pokrčit a spolu s kamerou opřít o hruď. A samozřejmě aktivovat stabilizátor obrazu. Jen pozor, zatímco optický stabilizátor se na kvalitě výsledného obrazu příliš nepodepisuje, ten digitální snižuje rozlišení a tím celkovou jakost obrazu.

Pomocníkem pro klidné záběry může být také například hrudní opěrka nebo monopod. V prvním případě je to konstrukce, kterou máte zavěšenou na krku, opírá se o hruď a fixuje kameru. Ve druhém případě jde vlastně o jednonohý stativ. Díky kompaktním rozměrům a nízké hmotnosti je bez problémů uplatníte i na pěších výletech.

videokamera - ilustrační foto

Takto kameru v klidu neudržíte. Pro záběry bez třesu ji raději držte oběma rukama.

Zoomujte s rozumem

Kamery se zpravidla pyšní velkými hodnotami zoomu (tedy transfokace neboli přiblížení), lepší je ale tyto vyšší hodnoty nevyužívat.

Při delším přiblížení totiž bez stativu prakticky nemáte šanci udržet kameru dostatečně v klidu a obraz bude roztřesený. Dlouhé změny ohnisek navíc nevypadají přirozeně.

Nejlepší je se k natáčenému objektu přiblížit fyzicky, tedy k němu dojít nebo dojet. Pokud to není možné, pak je dobré pořídit záběr z dálky, přerušit záznam, zazoomovat blíže a pořídit další záběr. Působí to lépe.

Pokud se bez zoomu neobejdete, určitě mějte aktivovaný stabilizátor obrazu. Stativ či hrudní opěrka je velkou výhodou.

Nejdříve komponujte, poté nahrávejte

Každý záběr by měl dávat smysl a mělo by být jasné, proč byl natočen. Pokud zaznamenáváte statické scény, je vždy vhodné si záběr nanečisto vyzkoušet a pak teprve spustit natáčení. Vyhnete se tak oříznuté střeše, nebo zmatenému tápání "kdepak je ta krásná socha".

Pokud natáčíte nějaký děj, kde na kompozici nanečisto není čas, pak je vhodné děj po očku sledovat i mimo hledáček (dnes spíše displej) kamery. Snadněji tak poznáte, kam máte záběr směřovat, a opět - v záznamu nebudou zmatené změny směru pohybu kamery při hledání správného záběru či objektu.

Nekonečné švenky kolem dokola

Do podobného soudku spadá i švenkování kamerou. Švenk je pohyb kamery po kružnici kolem osy kameramana. Nejčastěji ho použijete, když chcete do jednoho záběru dostat rozměrný objekt, který se najednou do záběru nevejde, například celé náměstí.

Švenk nesmí být příliš rychlý, protože na televizoru pak bude obraz nesrozumitelný a divák v podstatě nic neuvidí. Musí také směřovat odněkud někam, je vhodné vybrat si dva dominantní objekty a mezi nimi "švenknout". Začátek záznamu musí být vždy ze statického záběru, poté pohyb kamery, pak opět statický záběr a v něm ukončit záznam. Záznam nesmí začít ani skončit v průběhu švenku.

podívejte se na video

Natočili jsme pro vás příklady chybných i povedených záběrů. Podívejte se.

Pozor na vodováhu a horizonty

Platí to i při statických záběrech, při švenkování však dvojnásob. Obraz musí být v rovině a nesmí se kácet. Toho se vyvarujete srovnáním linií budov či vodní hladiny s hranou displeje.

Pokud máte v záběru dominantní horizont - například moře nebo pole - a kamerou chcete švenkovat, pak se rovina horizontu snadno "rozhoupe" ze strany na stranu. Částečným řešením je vyzkoušet si záběr nejprve nanečisto. Stativ či opěrka velkou výhodou.

Nechte pohybovat objekty, nikoli obraz

Nic neunaví diváka tak, jako neustále se pohybující kamera. Objektiv kamery lze považovat za zástupce očí, které budou záznam sledovat. A málokterý divák dobrovolně klátí hlavou sem a tam. Proto by to neměla dělat ani kamera, která obraz zprostředkovává.

Je proto mnohem lepší, když je kamera v klidu a v obraze se pohybují natáčené objekty. Tedy lidé, zvířata nebo auta.

Pokud natáčíte kupříkladu jedoucí motorku nebo cválajícího koně, je vhodné nechat stroj či zvíře "uprostřed" záběru a pohybem kamery ho následovat. Pokud běží vaším směrem, je dobrý statický záběr, kdy zvíře či stroj nakonec "vyběhne" ze záběru. Zbytečné pohyby kamerou záběru jen uškodí.

Střídejte celky, polocelky, detaily

Snažte se střídat celkové a zajímavé detailní záběry. Divákovi pak lépe přinesete detaily a atmosféru místa. Pamatujte, že divák vidí jen to, co jste mu natočili.

videokamera - ilustrační foto

Pokud natáčíte děti nebo třeba psa, neváhejte podřepnout a točit je z jejich perspektivy. Záběry z nadhledu nevypadají dobře.

Obrazové efekty nechte na potom

Mnohé kamery sice nabízejí přehršle obrazových efektů, lepší je však nechat je na pokoji. Na vybrané části je snadno aplikujete je snadno na vybrané části aplikovat v počítačovém software při zpracování, ale je prakticky nemožné se jich zbavit, pokud je vytvoříte přímo při záznamu.

Točte bez efektů, vždy tak budete mít plnohodnotný záznam k dalšímu kreativnímu zpracování.

Delší záběry - ať je co prohlížet

Vybrané záběry natočte raději delší. Rozumným minimem je pět sekund. Kratší záběr se dodatečně nedá moc stříhat a divák nebude mít dost času na prohlížení. Je důležité pamatovat, že vy jste tuto možnost měli, ale divák ne.

Netočte na výšku

Zdá se to absurdní, ale YouTube je nám svědkem, že čas od času někdo na výšku opravdu točí. Zatímco fotografii snadno otočíte, ať papírovou, nebo softwarově, u videa to tak jednoduché není. A otáčet televizor na bok není koncepční řešení. Proto pamatujte, točí se vždy na šířku.

Zdržte se komentářů

Dost možná vás při natáčení napadají různé legrační komentáře a poznámky. Snažte se je ale do nahrávky nepřidávat, s odstupem času vám mohou připadat nevhodné, nebo dokonce trapné. Lepší je tedy nechat nahrávku bez komentářů, jen se zvukem okolí.

I jednoduché programy na editaci videa dodatečné přidání komentáře a zvukové stopy většinou umožňují a tak je vždy můžete dodatečně do videa přidat.

Zážitek je lepší než záznam

Pokud není videozáznam cílem vaší cesty, nenechte se kamerou ovládnout. Je totiž škoda vnímat polovinu výletu či dovolené skrze displej kamery. Naživo je to nejlepší.

Kdo chce vědět víc:

Začínáme s videokamerou. Radí zkušený kameraman

starší článek na Technet.cz