USA stanovily konec bojové mise v Iráku na 31. srpna 2010 a očekává se, že po tomto datu tam zůstane na 50 tisíc amerických vojáků. Jejich úkolem už ale nebudou bojové mise, ale výcvik iráckých bezpečnostních a policejních složek.
Fotografie zvětšíte kliknutím
(autor: AP)
Kompletně by měli Američané opustit zemi do konce příštího roku. A pro amerického prezidenta Baracka Obamu by bylo velmi riskantní jakkoliv misi prodloužit, píše agentura Reuters.
Válka v Iráku je mezi Američany velmi nepopulární a současného prezidenta čeká v roce 2012 boj o znovuzvolení do Bílého domu. Obama by téměř s jistotou mohl očekávat odpor demokratů v Kongresu i levicovějších členů strany, kteří jsou z něj podle agentury rozčarovaní.
Plánovaný odchod amerických bojových sil nicméně vzbuzuje další obavy o bezpečnost v zemi. Míra násilí v Iráku od roku 2008 sice poklesla, ale v poslední době se počet útoků opět začíná zvyšovat. Soudí se, že je to částečně důsledek politického vakua po březnových volbách, které skončily patem.
Invazi do Iráku zahájil bývalý americký prezident George Bush v roce 2003 s cílem svrhnout diktátora Saddáma Husajna. Od nástupu současného prezidenta Baracka Obamy klesl počet vojáků v zemi ze 140 tisíc na současných 56 tisíc.
Mezi Američany je válka velmi nepopulární, averzi vůči ní přiživoval i počet zabitých Američanů. Do středy zemřelo v Iráku 4 419 členů vojenských jednotek USA.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Američané jsou ale unavení oběma současnými válkami - v Afghánistánu a Iráku - trvajícími bezmála deset let. Válka v Iráku je už delší než občanská válka v USA, zapojení USA do první světové války a i než druhá světová válka.
|
Hranice mezi Irákem a Kuvajtem |
Američané v Iráku20. března 2003 - Ve 3:35 SEČ zahájili spojenci v čele s USA a Británií letecké útoky na Irák (operace Irácká svoboda). K invazi bylo nasazeno celkem 297 tisíc vojáků ze čtyř zemí - 250 tisíc Američanů, 45 tisíc, dva tisíce Australanů a 200 Poláků. 9. dubna 2003 - Spojenci ovládli Bagdád, čímž se zhroutil režim prezidenta Saddáma Husajna. V zemi bylo na 255 tisíc amerických vojáků. 1. května 2003 - Americký prezident George Bush oznámil konec velkých bojových operací v Iráku a vítězství USA a spojenců. 13. prosince 2003 - Američtí vojáci zadrželi ve sklepě farmy ve vesnici Daúr (15 kilometrů jižně od Tikrítu) svrženého prezidenta Saddáma Husajna. 13. července 2006 - Irák převzal od mezinárodních sil bezpečnostní kontrolu nad první provincií v zemi, postupně byly předávány další. 30. prosince 2006 - Bývalý prezident Saddám Husajn byl na základně irácké armády Kazimíja v Bagdádu oběšen poté, co byl v listopadu 2005 odsouzen k trestu smrti za masakr 148 šíitů v Dudžailu z roku 1982. 10. ledna 2007 - Americký prezident George Bush představil novou strategii pro Irák: nynějších 132 tisíc amerických vojáků má být posíleno o 21 tisíc dalších. 27. listopadu 2008 - Irácký parlament schválil americko-iráckou dohodu, která stanovovala podmínky působení amerických vojáků v Iráku od 1. ledna 2009. Dohoda mimo jiné předpokládala, že síly USA se musejí stáhnout z Iráku nejpozději do 31. prosince 2011. 1. ledna 2009 - Irák převzal od amerických sil kontrolu nad tzv. zelenou zónou v Bagdádu, symbolu okupace. V zemi 140 tisíc vojáků USA. 27. února 2009 - Nový americký prezident Barack Obama oznámil ukončit přítomnost amerických bojových sil v Iráku do 31. srpna 2010 s tím, že v zemi ponechá na 50 tisíc vojáků na výcvik iráckých sil. 30. června 2009 - Američtí vojáci se po více než šesti letech po invazi stáhli z iráckých měst a vesnic. V zemi bylo na 131 tisíc vojáků USA. 15. července 2010 - Americká armáda předala iráckým kolegům poslední z věznic (Camp Cropper u mezinárodního letiště nedaleko Bagdádu), na niž dohlížela. 18. srpna 2010 - Irák opustila poslední bojová brigáda americké armády. V zemi zbylo na 56 tisíc amerických vojáků, od března 2003 zahynulo v Iráku přes 4 400 Američanů. zdroj: ČTK |
