VIDEO: Zlatá ulička na Hradě byla široká jen metr, odhalily výkopy archeologů

Pražská Zlatá ulička byla před staletími ještě užší a mnohem víc křivolaká než dnes, ukázal archeologický průzkum na Pražském hradě. Dokazují to pozůstatky čtyř malých domků, které se odborníkům podařilo odhalit během rekonstrukce oblíbené turistické atrakce. Návštěvníci se do uličky ale nedostanou, od jara se opravuje.

"Ulička byla mnohem užší než dnes. Také byla křivolaká a asi i romantičtější. Ukázaly nám to zbytky čtyř sklepů, na které jsme narazili. A podle mě to ještě není všechno, zřejmě narazíme ještě na další," vysvětluje Jan Frolík z Archeologického ústavu, který se na opravách uličky podílí. Ulička byla svého času široká pouhý metr.

Pitoreskní ulička mezi hradní zdí a budovou, v níž kdysi úřadoval nejvyšší purkrabí, je teď rozkopaná. Uprostřed zejí jámy, v nichž se kromě archeologů pohybují lidé ze stavební firmy, která má za úkol malé domečky staticky zabezpečit, aby se od hradební zdi časem nesesunuly.

"Propadala se komunikace podél domků, a ty se pak začaly odchlipovat a odklánět od zdi. Na některých z nich jsou patrné statické trhliny. Všechno způsobila stará kanalizace, která popraskala a přestala plnit svůj účel. Do uličky začalo zatékat," vysvětlil Zdeněk Procházka, který má stavbu na starosti.

Vedle obchodů pracovna ranhojiče

Některé domečky také měly špatnou podezdívku, kterou bylo nutné opravit. "Takových domů jsme tu vytipovali několik. U dvou jsme ale zjistili, že nemají vůbec žádné základy, takže je vlastně zázrak, že ještě stojí," doplňuje Frolík.

Pokud všechno půjde podle plánu, vrátí se turisté do uličky v květnu příštího roku. Místo čekají velké změny, Správa Pražského hradu tu otevře novou expozici, která lidem přiblíží život na Hradě.

"Bude v devíti ze šestnácti domečků a lidé se z ní dozví, jak se na Hradě žilo od roku 1600 až do roku 1954," přibližuje David Šebek ze Správy Pražského hradu.

Součástí plánované expozice bude například pracovna ranhojiče v domku č. p. 27 nebo dílna zlatníka ze 16. století v domě č. p. 12. "Do původní podoby se ale pokusíme zrekonstruovat i krčmu, která kdysi bývala v domě č. p. 16," dodává Procházka.

Z domečků by také měli zmizet prodejci nevkusných suvenýrů. "V sedmi domečcích sice obchůdky zůstanou, ale proběhne na ně nové výběrové řízení. Chceme si pohlídat, aby se v nich prodávaly jen věci, které se nějak vážou k historii Hradu," vysvětluje Šebek.

Rekonstrukce přijde zhruba na 34 milionů korun. Dvanáct padne na opravy děravé kanalizace a komunikace, zbytek budou stát opravy samotných domků a restaurátorské práce.

Skromný domov střelců a zlatníků

Domečky vyrostly v 16. století jako nouzové bydlení pro střelce z Pražského hradu. Ti v roce 1597 požádali císaře Rudolfa II., aby si v obloucích nově opravené zdi mohli vyzdít skromné komůrky, které by hloubkou nepřečnívaly zeď. Časem se v nově vzniklých příbytcích začali usazovat řemeslníci - zejména zlatotepci, od nichž také ulička nese svůj název. Přestože se o uličce traduje, že v ní bydleli alchymisté Rudolfa II., podle historiků tomu tak nikdy nebylo.

V domečcích se bydlelo až do 2. světové války. Malé příbytky si oblíbili i někteří čeští literáti. V domku č. p.12, jehož schodištěm se dnes vstupuje na terasu věže Daliborky, se scházeli František Halas, Jaroslav Seifert nebo Vítězslav Nezval. V malém pokojíku v domě č. p. 22 zase Franz Kafka napsal většinu ze svých povídek ze souboru Venkovský lékař. Pokojík si půjčoval od sestry Ottly, aby měl klid na psaní, nikdy v něm ale nepřespával.

Zlatá ulička na Pražském hradě